Reportáže

Výstava Vzpomínky na budoucnost II je zaměřena na jedno z klíčových témat současného umění, jímž je umělecký výzkum v oblasti paměti, historie či archivu. Umělci zastoupení na výstavě žijí a pracují v postsocialistických zemích střední Evropy (Česká republika, Polsko a Slovensko). Tento region, v němž bylo čtyřicet let existence státního socialismu po roce 1989 nejprve rychle vymazáváno z paměti, aby se s odstupem deseti let vzpomínky na socialismus vrátily ve dvou konfliktních podobách (jednak jako předmět sentimentálního vzpomínání na „staré dobré časy“ a zároveň jako „strašidlo komunismu“), se z hlediska současného umění jeví jako nesmírně bohatá „archeologická lokalita“. Díla zastoupená na výstavě Vzpomínky na budoucnost II reprezentují škálu témat a přístupů, sahající od zkoumání mechanismů paměti, přes práci s nalezeným obrazem, až po specifický zájem o téma utopie a vize budoucnosti nejen v socialismu.
„Archivní impuls“, „archeologická imaginace“, „modernologie“ nebo „historiografický obrat“… teorie umění dnes hledá způsoby, jak pojmenovat a uchopit tendenci v současné umělecké praxi, na kterou se výstava Vzpomínky na budoucnost II zaměřuje.
V posledních letech jsme byli svědky intenzivního zájmu o revizi modernistického výrazového jazyka (z českého prostředí stačí připomenout úspěch malíře Vladimíra Houdka, loňského laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého). Návraty k epoše modernity jsou dnes ale stále častěji motivovány také obnoveným zájmem o budoucnost. Příčiny tohoto zájmu je třeba hledat v samotné povaze naší přítomnosti: stagnující pozdní kapitalismus, všeobecný pocit nejistoty a periodicky navracející se krize, které se z ekonomické oblasti přelévají do všech oblastí společenského života. To, co dnes umělci rozvíjející archeologickou imaginaci hledají, tedy není jakákoli minulost, ale specificky „minulá budoucnost“ – nerealizované, nevyužité nebo opomenuté verze budoucnosti, které by mohly nabídnout alternativu k neuspokojivé přítomnosti.

Zde se můžete vyjádřit. (*nutné)