Motel Stop

Nový formát Artyčok TV, nazvaný Motel Stop mapuje architekturu z období druhé poloviny 20. století a vznikl jako reakce na rychlé a vcelku beztrestné mazání historické paměti, jejíž součástí jsou i hmotné ostatky architektonického dědictví. Klíčem pro výběr  konkrétních staveb je sice obecně architektonická a umělecká kvalita, nelze však popřít, že častou motivací k zaznamenání díla bývá prostě zaujetí pro schopnost dané realizace (či jejího reliktu) vypovídat o době svého vzniku a konfrontovat ji s dobou dnešní. Původní promyšlené detaily se střetávají se sádrokartonem, umělecká díla s barevnými automaty na kafe. Do hledáčku kamery se pak dostává nejen elegantní moderna 60. let, ale také optimisticky přebujelá 90. léta.

Jednotlivé záznamy jsou prezentovány jako čistě vizuální materiál s autorsky upraveným zvukem, zachyceným na místě natáčení. Zvolená délka každého příspěvku, tedy okolo pěti minut, je divácky udržitelná a zároveň ukazuje vše podstatné.

Série bude průběžně doplňována o aktuálně ohrožené, přestavované objekty.

Martin Hrubý, Michaela Janečková

01 Dům umění Ostrava

Výstavba poválečných kulturních domů je úzce spojena s preferencemi socialistického státu v oblasti zpřístupňování kultury širokým masám. Poslání a funkční schéma těchto kulturních domů však odpovídalo spíše dřívějšímu pojetí národních či spolkových domů, tedy polyfunkčnímu zařízení s důrazem na možnosti setkávání a shromažďování. Kulturní domy nesuplovaly provoz galerií či operních sálů, ale nabízely univerzální prostory pro divadelní představení, plesy, bály, schůze, klubovny zájmových kroužků, hudební zkušebny či malá kina.

02 Kulturní dům v Kolíně

Proluka v rohu historického kolínského náměstí čekala na zastavění již zřejmě od počátku 50. let, doby demolice zdejšího Dělnického domu. Představitelé města zamýšleli na tomto místě vybudovat kulturní zařízení, projekt byl však zpracován až po polovině 60. let. Tehdy již odezněla vlna socialistického realismu v architektuře a československá scéna byla nakloněna diskusi o začlenění novostaveb bez historických reminiscencí do kontextu místa, struktury města, do stávající zástavby.

03 Kulturní dům v Mladé Boleslavi

Ke konci roku 1958 se sešla v Mladé Boleslavi osmnáctičlenná komise – mezi jejími členy byli i významní architekti Pavel Bareš (1904–1984), Gustav Paul (1904– 1974), Zdeněk Pokorný (1909–1984) a Stanislav Semrád (1906– 1983). Komise debatovala o možnostech umístění kulturního domu v městské struktuře a o jeho poslání. Vybrána byla lokalita poblíž centra při ulici Dukelské. Brzy nato byly zahájeny projekční práce.

04 Výstavní pavilon obchodního zastupitelství SSSR (dnes dočasně kostel sv. Ludmily)

Výstavní pavilon SSSR navazoval na výstavbu samotného obchodního zastupitelství. Tato jednoduchá moderní budova dokomponovala ke konci 60. let Sibiřské náměstí na Praze 6 na svahu směrem k železniční dráze. Lapidární a prohnutý prosklený kubus na těžké podnoži obložené kamenem nijak zvlášť nevybočoval z průměrné produkce dané doby. Časem jej navíc obklopila vzrostlá zeleň, takže dnes je velmi nenápadnou součástí zmíněného náměstí. Naopak výstavní pavilon hned přes ulici je stavbou velmi výraznou.

05 Strojimport

Od šedesátých let československá architektura reagovala na zvyšování životní úrovně obyvatel a cestu ke konzumní společnosti, kopírující se zpožděním a v jiném politickosociálním prostředí jev, který Západ zasáhnul již dříve. Společnost s novými preferencemi potřebovala nové obchodní domy, místa zábavy, ale také administrativní budovy nového typu.

06 Motel Garni (dnes Golf)

Pražský Motel Garni (dnes Golf) otevírá naši artyčokovou sérii. Motel jako nový typologický druh se v české architektuře objevil v 60. letech. Nesl s sebou nádech moderní exotiky, automobilového nomádství, které však na omezeném prostoru tehdejších československých dálnic a při husté síti měst se zavedenými hotely, postrádalo tak silné opodstatnění, jako na amerických highways.