Na pomezí samoty

Mezinárodní symposium Na pomezí samoty, připravené v rámci stejnojmenného uměleckého projektu, nabízí srovnání názorů, zkušeností a pohledů umělců, kurátorů a pozvaných hostů k tématu proměn krajiny, ve které dnes žijeme a které jsme součástí.
Symposium hledá vzájemné vztahy mezi kulturními, politickými a ekonomickými aspekty současných konceptů a představ o tom, co pro nás znamenají slova jako prostor, prostředí, krajina a země, včetně topografie okraje, přechodové zóny, terminálu, stanovení a překročení hranice a meze.

Slovo krajina lze interpretovat jako jeden z lidských způsobů orientace ve světě a v sobě. Je to model, kterým se vztahujeme k Zemi. Krajina je kolem nás, pod našima nohama, je naším způsobem uvažování a cítění. Je to naše společné východisko: to, co nás spojuje, to co nás může rozdělit.
Z této perspektivy klademe následující otázky: co se dnes s krajinou děje? Jak jsme s ní propojeni, jak se člověk vůči starému konceptu krajiny vymezuje, kam se od něho vzdaluje? Nakolik a pomocí jakých znakových systémů krajině rozumíme, rozmlouváme s ní? Co o Zemi víme a často dosud nevíme? Může ji někdo vlastnit? Je reálné, abychom Zemi proměnili v „krajinu bez hranic“ v „permanentní pomezí“?

Jinak o zemi, kraji a krajině uvažují umělci, architekti, podnikatelé, vědci, specialisté, zemědělci, nebo poutníci, kteří v ní žijí. Jak v lidských, spíš než statistických systémech zachytit, porozumět, vyjádřit viditelné i nezřetelné symptomy proměn, kterými krajina prochází, včetně těch místních i těch globálních?

Industrializace, podmiňující a umožňující současnou mobilitu lidí i zboží, hyperkonektivitu, nadprodukci a urbanizaci, proměnila velkou část planetární krajiny 21. století do podoby globální výrobní haly, výzkumné laboratoře, v bojové pole teritoriálních a zájmových konfliktů (mezi lidmi, mezi lidmi a ostatními bytostmi). Stávající, zdánlivě pevně definované hranice, propojující i oddělující zóny bezpečného a nejistého, bohatého a chudého, umírněného a divokého, se posunují nebo rozpadají.
Vstoupili jsme do oblastí za pomyslnou hranicí? Nabízí současné umění modely orientace v těchto pohyblivých a nejistých územích? Naznačují četné umělecké a mezioborové projekty, festivaly a setkání k problematice antropocénu možné cesty a modely, nezneužívají aktuální úzkost z nečekaných i očekávaných posunů a změn?

Sympozium Na pomezí samoty se konalo 5.-6.2.2016 ve Francouzském institutu v Praze

http://frontiers-of-solitude.org

01 zprávy z pomezí

Zprávy z pomezí

První blok je zaměřen na zprávy z expedic na Island, do severních Čech a do Finnmarky, které proběhly na konci léta minulého roku, jako součást projektu Na pomezí samoty. Několik účastníků, koordinátoři a lektor představují svoje koncepty a poznatky: Alena Kotzmanová a Ivar Smedstad promlouvají o současné situaci životního prostředí ve Finnmarce na severu Norska, Julia Martin a Pavel Mrkus o krajině, přírodě a průmyslových komplexech na Islandu a zvukový umělec a vedoucí dílny „Do hlubin lignitových mračen“ Petr Cusack uvádí příklady svého dlouhodobého zaznamenávání a srovnávání zvukové krajiny ekologicky postižených míst v Evropě.

Alena Kotzmannová (CZ) – K severu
Ivar Smedstad (NOR) – Finnmarka
Julia Martin (IS/D) Sledování „vykloubených“ objektů a jejich působení na životní prostředí
Pavel Mrkus (CZ) – Geneze “Pádu“
Peter Cusack (VB) – Zvukový žurnalismus a místa v procesu proměn

02 Krajiny, zahrady, doly, stavení a prázdnota

Krajiny, zahrady, doly, stavení a prázdnota, část první

Blok přednášek představuje různé aspekty a názory na aktuální diskuzi o kulturním a životním prostředí, zejména na příkladu industriální a postindustriální krajiny mostecké uhelné pánve v severních Čechách, kde probíhala jedna z expedic.

Stanislav Komárek (CZ) – Mít zemi, mít zahradu
Martin Říha (CZ) – Podkrušnohorská krajina a schopnost přírody i člověka se adaptovat
Ivo Přikryl (CZ) – Vodní režim post-těžební krajiny – ideál a realita

Krajiny, zahrady, doly, stavení a prázdnota, část druhá

Blok přednášek představuje různé aspekty a názory na aktuální diskuzi o kulturním a životním prostředí, zejména na příkladu industriální a postindustriální krajiny mostecké uhelné pánve v severních Čechách, kde probíhala jedna z expedic.

Matěj Spurný (CZ) – „Chyběly nám cifry“. Počátky kritiky socialistického produktivismu na příkladu severních Čech šedesátých let 20. století.
Petr Gibas (CZ) – Místa prázdnoty a krajina mezi přítomností a nepřítomností

03 Antropo-scény

Antropo-scény

Přednáškový blok Antropo-scén představuje širší mezioborové kontexty otázek vztahů industriální a postindustriální krajiny a globalizované společnosti reflektované v tezích, vztahujících se k termínu „Epocha člověka“, neboli „antropocén“.

Dustin Breitling (USA/CZ) – Kognitivní mapování
Tereza Stöckelová (CZ) – Ontologická neurčitost v planetární laboratoři
Vít Bohal (CZ) – Antropocén: Dobrý, Zlý a Ošklivý

04 Místa mezi

Místa mezi

Poslední blok srovnává tři přístupy a pozice, v jakých se nachází současné umění a umělec vůči problematice životního prostředí nebo klimatických změn.

Guy van Belle (BE) – Ekologické povědomí, překračování hranic mezi skutečností a představou
Andras Heszky (HUN) (Translocal institute, Budapešť) – River Ecologies
Isabelle Frémeaux/John Jordan (FRA/VB) (The Laboratory of Insurrectionary Imagination) – Místa mezi