Přednášky

Postpravda a nové informační rámce

Subjektivní realita internetových médií a sociálních sítí posílila demokratizaci přístupu k informacím, ale přinesla také oslabení obecně sdílených hodnot, zpochybnění autorit a znejasnění kritérií pravdy. Proměnilo se především vnímání toho, co považujeme za objektivní pravdu. V rámci současné politicko-mediální sféry – a nejen v ní – přestávají fungovat zažité společenské mechanismy, které dříve účinně a spolehlivě předcházely nedorozumění ve veřejné sféře.
Jde o tendenci trvalou a přirozenou, nebo umělou a řízenou – manipulovanou mocenskými zájmy?
Kam se tento vývoj může dále ubírat?

Debata je pořádána v souvislosti s výstavou Jiřího Žáka s názvemRozštěpený epistemolog, jejímž tématem je fenomén “postpravdy”.

místoGHMP - Colloredo Mansfeld
tagy
účinkujícíJiří Žák, Palo Fabuš, Andrea Průchová Hrůzová, Čeněk Pýcha, Václav Janoščík
kameraRadim Labuda
zvukRadim Labuda
střihRadim Labuda
kategoriePřednášky
publikováno5. 5. 2017
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Postpravda a nové informační rámce
„Důležité je jen to, co ti připadá skutečné. Máš právo využívat objektivní význam pro své vlastní účely,“ tvrdí jedna z postav ve videu Rozštěpený epistemolog. Z pozice konzumenta současné informační exploze, akcelerované sociálními sítěmi a silně rozmlženou funkcí gatekeeperů, je stále těžší nalézt pevnou půdu pod nohama.
Pro pochopení vzestupu nových forem autoritarianismu je klíčovým nástrojem studium propagandy, je třeba se však podívat i na zvláštní roli, kterou zaujímá propagandistické umění. Jak přispěla imaginace umění, divadla, filmu, designu, architektury a dokonce i her k imaginaci autoritariánské? A lze si představit různé formy populárního a emancipačního propagandistického umění, jak se staví na obranu jiného světonázoru?