Kurátorky oslovily dva své oblíbené umělce (studenty AVU) a každý měl vybrat dalšího umělce (studenta), se kterým by rád vystavoval. Ti další vybírali znovu až do celkového počtu 10 vystavujících.

Skupina studentů z Akademie výtvarných umění připravila na konec školního roku sochařské sympozium. Pokácené kmeny ze stromovky přímo na místě přetvářeli na dřevěné skulptury.

První výstava krátkých video filmů loňského absolventa AVU, v nichž se text a obraz spojuje ve smutná, až tragická vyprávění.

Výstava malířek Asji Flitman a Lusji Voronové ja koncipována jako reminiscence na tradici bytových výstav, které byly dlouho určující formou umělecké komunikace v Rusku.

Vernisáž výstavy objektů a kreseb Václava Fialy v německém Granitzentru, (Granitzentrum je nově otevřené muzeum žuly v zaniklém kamenolomu) stavbě bavorských architektů bratří Brücknerových.

Prostor galerie, ten který známe, zmizel, stal se novým prostorem – “objektem”. Prostor původní je sice stále přítomný, ale neviditelný, vybavit si ho lze jen s pomocí paměti.

Malby Pavla Dvořáka se dají přirovnat k popu, práce Honzy Vytisky jsou naopak poblázněné punkem, ale obojí se stírá pod dvěma slovy “vyšukaná realita”.

Velmi podivná a šokující historie Barbory Škrlové se stala námětem ke třem posledním obrazům Vladimíra Skrepla. Zpracovává v nich témata podivné sexuality, předelávání lidí a deformace.

Eva Koťátková a Jiří Kovanda vedou vzájemný rozhovor a jejich společná instalace se stává mapou, společným mentálním i vizuálním územím, celkem, do kterého samozřejmě vstupuje také divák.Eva Koťátková a Jiří Kovanda lead a dialogue and their common installation becomes a map, joint mental and visual area, a unit, where a viewer enters as well.

Nástěnné malby Vasila Artamonova a Jana Šerých. Oběma autorům je vlastní používání jazyka geometrie a výrazná estetická forma. Horizontální šrafování prostoru Vasila Artamonova Sedmdesát let podle Vangy