Kamil Štajgl, študent architektury na ČVUT, si v priestore 100M3 zaexperimentoval a vytvoril hru na pomedzí architektúry a happeningu, v ktorej sú diváci rozdelení do troch skupín, pričom každá skupina oddelene pôsobí v inom priestore a s inými prostriedkami, pričom sa ale majú (aspoň zo začiatku) pokúšať komunikovať a navzájom svoje konanie ovplyvňovať.

Dnešní fotografové, kteří chtějí pracovat klasickým způsobem a přitom originálně, jsou postaveni před hustou a spletitou tradici, která často až krutě odráží každý pokus o tematické či výrazové novátorství. Jedním z rafinovaných způsobů, jak tuto tíhu tradice obejít, je její přiznání a rozvedení, pomocí jemné persifláže a rozvážného dávkování.

Výstava tří umělkyň Dorit Margreiter, Ines Doujak a Katriny Daschner je nazvaná podle knihy Djuny Barnes Almanach pro dámy, pojednávající o lesbismu v Paříži 20. let minulého století, napsaný obskurním jazykem plným vtipů a dvojsmyslů.

Kognitivní mapy jakýchsi mentálních, nehmotných map, průvodců nebo modelů – jsou metoda, kterou používáme k vytvoření a uložení prostorové znalosti v naší paměti, která umožňuje našemu “vnitřnímu oku” vizualizovat, zakódovat a uložit tuto informaci a později, když to potřebujeme, ji vyvolat, dekódovat a použít ji.

Výstava zobrazující pobyt Svätopluka Mikyty v New Yorku.

Stanisław Dróżdż vystavil sve práce Od Do v appendix2 galerii ve Varšavě doplněné o zvukové aranžmá Tadeusze Sudnika.

Zbyněk Sedlecký vystavuje obrazy inspirované jednou z nejznámějších galerií na světě.

Robert Šalanda: “Malby vytvořené konkrétně pro prostor Galerie za stěnou volně navazují na můj dlouhodobý koncept, který se obsahově příliš nemění.

Dinu Li použil jazyk jako výchozí bod pro trilogii filmů zkoumajících doslovný význam slova ‘země’ v čínštině.