Artyčok.tv

UMĚLEC MÁ CENU 2009 - CENA OD ADRIENY ŠIMOTOVÉ

vidla — Fri, 30 Jul 2010 07:00:26 +0000

Cena je předávána jako gesto mladší generace tvůrců a teoretiků vůči generaci starších umělců. Jedná se zejména o uznání, které je zprostředkováno vybranému umělci, na jehož volbě se podílí více než 100 osob z celé České republiky, kterým v době hlasování není 35 let a nominují dva umělce nad 35 let.[lang_en-us]The prize is passed as a gesture of younger generations of artists and theorists to the older generation of artists. It is about recognition, which is mediated to the selected artist whose election involving more than 100 people across the Czech Republic, who at the time of voting is 35 years old and nominating two artists over 35 years.[/lang_en-us] Ze součtu došlých hlasů vzniká skupina finalistů. Věková hranice „nominátorů” je zvolena intuitivně; charakter ceny se odvíjí od setkání každoročně obměňované poroty s finalisty v jejich ateliérech.

KLANG - RAUM - ERFINDUNG

vidla — Thu, 29 Jul 2010 07:00:44 +0000

V rámci projektu ohrenstrand.net a sound gallery sighur byla uspořádána moderovaná diskuze mezi umělcem Paulem DeMarinisem and mediálním vědcem Siegfriedem Zielinským s podtitulem Klang – Raum – Erfindung.Paul DeMarinis se od roku 1971 zabývá elektronickou mediální tvorbou. Je autorem celé řady performancí, zvukových a počítačových instalací a interaktivních elektronických objektů. V současné době je hostem v rámci uměleckého programu DAAD v Berlíně, kde také realizoval nejnovější práci pro Großen Wasserspeicher ve čtvrti Prenzlauer Berg.
Siegfrid Zielinski je držitelem profesury Michela Foucaulta na European Graduate School (EGS). Dále je profesorem mediální teorie se zaměřením na archeologii a variantologii médií na Institutu audiovizuálních médií na Univerzitě umění v Berlíně.

DOROTA SADOVSKÁ: VEČER OTVORENÝCH DVERÍ

vidla — Wed, 28 Jul 2010 07:00:30 +0000

Krátké představení poslední série portrétů Doroty Sadovské. Jedná se o zkoumání hranice mezi obrazem a objektem, kdy autorka na místo pláten napíná na rámy nošené šaty portrétovaných. Obrazy/objekty které dříve byli součástí človeka, nyní nazývá Homography.

IVAN SVOBODA: BYT ČÍSLO 20

vidla — Tue, 27 Jul 2010 07:00:18 +0000

Film zachycuje častý případ, ke kterému dříve či později dojde ve většině domácností. Řeč je o nahrazení analogové televize za větší plochou LCD, nebo plazmovou televizi.

Ivan Svoboda se snažil poukázat na triviální věc, která se vyskytuje v současné době v našem středoevropském prostředí. Šlo o získání představy provedení takové televizní náhrady.

VERONIKA ŠRAMATYOVÁ: BARTER COLLECTION

vidla — Mon, 26 Jul 2010 07:00:37 +0000

Projekt s názvom Barter Collection (Bártrová zbierka) autorky Veroniky Šramatyovej vznikol v roku 2005. Jedná sa o sériu fotorealistických malieb portrétov súčasných slovenských autorov, ktoré autorka vytvára v náročnej maliarskej technike gvašu a následne vymieňa za konkrétne dielo osloveného (portrétovaného) umelca. Ďalšou dôležitou súčasťou projektu je snaha výmennou formou „diela za dielo“ vybudovať vlastnú súkromnú zbierku súčasného slovenského umenia a keďže sa jedná o otvorený projekt, autorka v budúcnosti nevylučuje spoluprácu i so zahraničnými autormi. Projekt nie je limitovaný konkrétnym počtom výmen, rovnako ako nie je limitovaný výberom média ponúknutých prác z druhej strany, aj keď Šramatyová uprednostňuje skôr maliarske médium. Od roku 2005 prebehli výmeny s autormi mladšej generácie, ako aj s renomovanými autormi slovenského súčasného umenia ako sú: Daniel Fischer, Erik Binder, Michal Moravčík, Svätopluk Mikyta, Erik Šille, Michal Černušák, Marcel Mališ, Milan Vagač, Lucia Tallová.

ALEŠ NOVÁK: DOMÁCÍ SOCHY

vidla — Sun, 25 Jul 2010 07:00:27 +0000

Aleš Novák je ideální adept pro výstavu v Jelení: Aleš je mladý autor. Nevystavuje tak často jak si zaslouží. Aleš je sochař a tvůrce instalací se vztahem k architektuře. Alešova práce je citlivá, empatická, civilní a přesná. Aleš pracuje zdánlivě chaoticky a překotně, přesto ale s osobitou lehkostí vytváří velké množství kvalitních děl.
Jsou dva příklady, které sice znám jen zprostředkovaně, myslím ale, že dobře popisují to, proč stojí za to chodit na Novákovy výstavy. První dílo (které je k vidění i na aktuální výstavě v Jelení) je i přes svou fyzickou stabilitu performativního charakteru. Během loňských klauzur spouštěl Aleš Novák po dobu své obhajoby od stropu lepící pásku, která se odmotávala pouze vlastní vahou. Během navazující školní výstavy pak objekt vytvářel napětí mezi stropem a podlahou a zároveň naznačoval předcházející akci. Druhým dobrým příkladem je Kláda, kterou Aleš Novák vystavil v Galerii 207. Kláda prostor galerie zcela minula, ležela na jeho horním okraji a trčela z okna přilehlého ateliéru. Triumfální a signifikantní byl u_ 9e průběh instalování, při kterém autor po procházce Prahou s kládou na zádech pronesl kládu školou skrz rektorovu pracovnu, aby se tak vytočil a postoupil dále ve složité dispozici budovy.
Zpět do Jelení. I zde to budou příběhy, tentokrát vaše osobní, které iniciují smysl vystavených děl. Formálně jsou sochy vytvořeny z jednoduchých každodenních předmětů jednoduchým způsobem. Nejde o složitou intelektuální hru všední estetiky vložené do galerijní pasparty. Nejedná se pouze o jednoduchý efekt přesunu domácích předmětů do galerie. Ani nejde o něco na co nejsme až tak zvyklí, vlastně nás při prohlídce výstavy napadá co by s tímto materiálem udělal jinak, jednodušeji Jiří Kovanda. Aleš Novák se nenechává omezovat tím, že pro své sochy používá zdánlivě běžnou estetiku a dnes již možná akademický druh citlivosti. Jde o typ objektů založených na konstelaci místněspecifické kompozice a mate riálových vztahů. Síla jeho soch je založená na intuitivním přístupu autora a na důvěře a empatii publika. Když se tyto dva směry setkávají mají sochy naléhavost a plné opodstatnění.
Myslím, že se to Domácím sochám povedlo: od chvíle, co jsem poprvé viděl, před tím ještě rozinstalovanou výstavu, ostražitě pozoruji své okolí kde a jak co leží, jak a kam pokládám různé předměty, jak a co bych mohl vylepšit, kdy se chovám jako Aleš Novák a kdy pouze vracím jehlu do šití.
Aleš Novák vystudoval architekturu. Potom co byl úspěsně přijat na AVU do ateliéru Milana Knížáka a na Umprum do ateliéru Jiřího Davida se rozhodl zápis do obou škol odložit a přijímačky si po roce zopakovat, tentokrát v ateliéru veškerého sochařství Kurta Gebauera, kde studuje dodnes.
Dominik Lang

V galeri Jelení je vystaveno 24 soch Aleše Nováka, je nutné upozornit že se jedna třetina z nich nalézá mimo obvyklý výstavní prostor.

CENA OSKÁRA ČEPANA 2010

vidla — Sat, 24 Jul 2010 07:00:41 +0000

Cena Oskára Čepana je súťaž určená vizuálnym umelcom so slovenským štátnym občianstvom. Je vyhlasovaná každoročne a je ohraničená vekom do 35 rokov. Cena nie je obmedzená konkrétnym výtvarným médiom – vzťahuje sa na výstupy v ľubovoľnom žánri / médiu súčasného vizuálneho umenia. Zmyslom Ceny Oskára Čepana je podpora talentovaných tvorcov v ich umeleckom formovaní a nadobudnutí skúseností na medzinárodnej úrovni.

Petra FERIANCOVÁ (1977) je etablovanou autorkou s medzinárodným presahom. Vo svojej tvorbe programovo pracuje s pamäťou, skúma emocionálne reakcie, reflektuje momenty v čase, ktoré formou sofistikovaného výstupu posúva ďalej, do roviny vnímateľnej subjektom zvonka, mimo jej interného kontextu. Možnosti a hranice zdieľania, forma uchopenia, fixácie, sú popri konceptualizácii a nezriedka postprodukčných prístupoch dominantné. Prevláda práca s fotografiou, videom, videoinštaláciou, textom, zvukovým záznamom. Osobná história, rodinné archívy, zážitok, fascinácia – to sú kľúčové momenty Feriancovej tvorivého nastavenia. Jej výstupy sú vizuálne suverénne a afektívne súčasne. Je doma v „polohách“, ktoré na Slovensku nie sú celkom štandardné, o to viac však atraktívne. A veľmi dobre komunikovateľné na medzinárodnej úrovni.

JULIETTE BONNEVIOT A AUDE PARISET

vidla — Fri, 23 Jul 2010 07:00:34 +0000

Berlínská PMgalerie představila dvě francouzské umělkyně Juliette Bonneviot a Aude Pariset. Studentky pařížské Akademie vytvořily společný výstavní projekt, který je zasazen do tří místností. V naší reportáži jsme se zaměřili na vstupní centrální halu, kde společná instalace odkazuje k strachu, oddanosti, pokušení a sexu, ale také k čistotě a rozjímání.

ROBBIE HUANG: SHINE GROUND

vidla — Thu, 22 Jul 2010 07:00:00 +0000

Robbie Huang je mladý současný umělec pocházející z Jižního Tchaj-wanu, města Pingtung mezi západním pobřežím a východním pohořím, které zní trochu ironicky jako přesné místo pro gangsterské území. Je jeden z umělecké skupiny s názvem “Wonder Boys” (parodie na korejskou dívčí pop-music skupinu s názvem “Wonder Girls”) a showman Robbie je neoddělitelnou součástí Huangovi umělecké osobnosti.

PAVLA SCERANKOVA: NASTĚHOVÁNÍ

vidla — Wed, 21 Jul 2010 13:00:42 +0000

Další z kouzelnických videí Pavly Scerankové. Hra s obracením sledu věcí je stejná jako již u videa Krabicovanie. A Jak na věc se mužete dozvědět v lekci výtvarné výchovy, kterou Pavla “vyučovala” společně s Dušanem Zahoranským.