EXPOZICE
Výstava Tomáše Svobody zapojuje do hry divákovu představivost. Triviální způsob jak postihnout historii a vývoj filmu se nabízí prostřednictvím trojice letopočtů: 1895 (první filmové představení pro platící diváky), 1922 (první projekce filmu se synchronním zvukem) a 1935 (premiéra prvního celovečerního barevného filmu). Tedy v čase proměnlivý (barevný) obraz a zvuk = film, což je přinejmenším obecně nejrozšířenější představa, jak vypadá nebo má vypadat film. Další inovace se ukázaly jako slepé uličky vývoje. Například interaktivní film (kinoautomat) nebo 3D film (IMAX) zůstaly okrajovou kuriozitou. Dílčí technologické inovace zvuku a obrazu pak ve většině případů vezmou za své, sledujeme-li ilegálně stažený film na monitoru notebooku.
V případě instalace(?) Tomáše Svobody Expozice se do hry dostává výše popsaná „představa“ filmu. Jsme svědky utopického výzkumu, který pracuje s premisami: co lze vypustit a co lze čím nahradit, aby díky zkušenosti a představivosti diváka zůstala zachována iluze filmového zážitku. Lze „natočit“ film bez zvuku a obraz nahradit textem? Nakolik fyzicky přítomná filmová kulisa dokáže rozpoutat řetězec asociací a emocí, stát se mentální projekční plochou? Nebo z druhé strany: je naše vizuální zkušenost a imaginace natolik „uvězněna“ do automatismů a stereotypů, že setmělá místnost, řady židlí a projekce nám navozuje dojem kina, stejně jako sled textů (poskládaných ve střihovém rytmu) manipulativně vyvolá pocit, že sledujeme filmovou (obrazovou) produkci? Nebo jinak. Mnohokrát jste přečetli knihu, a teprve pak jste viděli podle ní natočený film. Nezřídka jste naopak jinou knihu četli s předchozí znalostí její filmové adaptace. Ve většině případů ovlivnila předchozí zkušenost zásadním způsobem prožitek z filmu, respektive z četby. A teď si zkuste představit, jak obě tyto rozdílné zkušenosti zažíváte současně. Anebo ještě zcela jinak. Přistupte na představu, že místo galerie jste Expozici našli instalovanou jako exponát v rámci stálé výstavy Muzea kinematografie. Bude tam klasifikována jako historický mezičlánek, slepá ulička nebo prototyp ve vývoji filmového média?
Ondřej Chrobák
- "Exposition"00:00:11.087
- 00:00:11.087
- Yet since a viewer enters here00:00:37.511
- 00:00:37.511
- he realizes that he´s got into some environment that00:00:39.767
- 00:00:39.767
- is formed by details that indicate that00:00:43.227
- 00:00:43.227
- this place is a railway station with a kiosk in the middle.00:00:47.054
- 00:00:47.054
- When a viewer goes through the kiosk, he gets into the projection room.00:00:50.797
- 00:00:50.797
- He gets trough something like Alice´s mirror into other time and place.00:00:58.934
- 00:00:58.934
- There he can see a film.00:01:02.908
- 00:01:02.908
- I call it a film, but in fact it is a sequence of sentences.00:01:06.918
- 00:01:06.918
- It is a film without pictures.00:01:11.665
- 00:01:11.665
- When a viewer makes an effort, and stays there for 15 minutes,00:01:14.990
- 00:01:14.990
- watches the movie, he´ll realize that the platform with the kiosk00:01:22.606
- 00:01:22.606
- is the environment where the "film" takes place.00:01:25.282
- 00:01:25.282
- Recently, I´ve intended to think of00:01:31.098
- 00:01:31.098
- narration on the principle that I call "imagine principle".00:01:34.873
- 00:01:34.873
- In fact, on the principle where a viewer is given00:01:40.104
- 00:01:40.104
- only certain clues or anchors that will help him to be able00:01:44.384
- 00:01:44.384
- to imagine some story.00:01:49.931
- 00:01:49.931
- The installation looks like this due to the film.00:01:52.408
- 00:01:52.408
- In the film we are at the railway station.00:01:56.983
- 00:01:56.983
- That´s why here is the elevated floor and the kiosk.00:02:00.593
- 00:02:00.593
- However, the imagination is up to the viewer.00:02:15.462
- 00:02:15.462
- Also the film that is without pictures, is written in very simple, short sentences00:02:21.502
- 00:02:21.502
- in order to leave the space for own imagination.00:02:30.542
- 00:02:30.542
- Everybody watches the same,00:02:36.071
- 00:02:36.071
- but everybody will imagine the place and the story by himself/herself.00:02:37.811
- 00:02:37.811
- I intend to find some gap between film, theatre, literature and some environment.00:02:42.424
- 00:02:42.424
- I intend to find something in each type of narration that could be used for my purpose.00:02:52.310