Výstavy

Třetí výstava Studia Hrdinů, situovaná již do samotného prostoru foyer Studia Hrdinů, s názvem Citovaný komediant reaguje na uvedenou inscenaci Citový komediant režírovanou Janem Horákem a Michalem Pěchoučkem, volně interpretujících život Julia Fučíka.Režisérská dvojice záměrně nerozvíjí nabízející se politický přístup k tématu, ale ukazuje Fučíka s jeho specifickým sociálním temperamentem s odkazy na témata hrdinství a mučednictví, které jsou s jeho postavou spjaty.
Ústřední postavy mnohovrstevné kompozice Svatý Jiří a Jan Hus od Anny Hulačové, lze vnímat jako symbolické setkání ikonických religiózních postav, svévolně dezinterpretovaných a manipulovaných ve jménu ideologie, které ústřední postava inscenace Citový komediant Julius Fučík sloužil. Ve stylizovaném sousoší boje Svatého Jiří , je motiv boje dobra a zla problematizován ve smyslu svérázně českého přístupu k obecně přijímaným hodnotám víry, hrdinství a oběti. Svatý Jiří se zde chystá usmrtit Jana Husa. Jan Hus, který byl především reformátorem církve po vzoru Kalvína a Lutera, nikoli bojovníkem proti církvi a všemu západnímu, převážně pak německému, jak byl za komunizmu interpretován. Svatý Jiří jehož sousoší dominuje druhému nádvoří pražského hradu a vnímáme ho spíše jako postavu z pohádek . Stejně tak Fučíka nelze vnímat pouze jako plamenného ideologa, ale spíše jako dítě své doby, které se více než rozumovými argumenty řídilo svým temperamentem. Mýtus mučedníka, v tomto setkání odkazuje na předsudky spojené s ideově narušenou historickou interpretací hodnot, ke kterým jsme snad jen dočasně ztratili klíč a odkazuje k ambivalenci sakrálního a profánního pohledu na svět.
Hudební motiv Strom od Markéty Lisé pak odkazuje především k matérii spoluvytvářející mýtus obecně, zde konkrétně k romantizujícím sklonům Julia Fučíka a jeho vztahu k přírodě, který byl na rozdíl od dobově mladé a dynamické nastupující trempské linii zakotven v máchovském odkazu a obrozenecké estetice.

Zde se můžete vyjádřit. (*nutné)