Rekurze 1.618
Jeden z rozdílů mezi filmem a videoartem je prezentace. Pro běžného diváka je film zážitek v rámci kolektivu obecenstva jednoho představení kina s daným začátkem a koncem, zatímco videoart je většinou zážitek spojený s návštěvou galerie, kde umělecké dílo běží nepřetržitě ve smyčce a divák jako jedinec má volbu sledovat prezentaci tak dlouho, jak se mu zlíbí.
Opakované sledování může vést k pocitu rekurze a v případě vstřícného zájmu, dobré umělecké dílo začne záhy odhalovat své kouzlo, ne nepodobným způsobem opakování slavné Fibonacciho řady také záhy dosáhne poměrně přesné aproximace odhalující uspokojující proporce magického Zlatého řezu: čísla 1,618.
- Lucretius Carus once presumed00:01:44.078
- 00:01:44.078
- that what we could see00:01:46.558
- 00:01:46.558
- were exteriors of objects and shapes.00:01:48.510
- 00:01:48.510
- The exteriors can be peeled, such as onion slices,00:01:51.068
- 00:01:51.068
- from the concerned reality. And they enter the eyes.00:01:53.843