Rekurze 1.618

Jeden z rozdílů mezi filmem a videoartem je prezentace. Pro běžného diváka je film zážitek v rámci kolektivu obecenstva jednoho představení kina s daným začátkem a koncem, zatímco videoart je většinou zážitek spojený s návštěvou galerie, kde umělecké dílo běží nepřetržitě ve smyčce a divák jako jedinec má volbu sledovat prezentaci tak dlouho, jak se mu zlíbí.
Opakované sledování může vést k pocitu rekurze a v případě vstřícného zájmu, dobré umělecké dílo začne záhy odhalovat své kouzlo, ne nepodobným způsobem opakování slavné Fibonacciho řady také záhy dosáhne poměrně přesné aproximace odhalující uspokojující proporce magického Zlatého řezu: čísla 1,618.