Ve znamení břevna a růží
„Název … je odvozen ze znaku břevnovsko-broumovského opatství. Ten je sdružený; v heraldicky pravém štítu má … ostrev (břevno, přesněji silná větev s pahýly); v levém štítu tři … kosmá břevna (pruhy), z nichž prostřední nese trojici … růží. Štít s ostrví, připomínající název místa, je znakem opata, levý, tradicí spojovaný s rodem zakladatele (Slavníkovci), příslušel převoru a konventu.“
Milada Vilímková – Pavel Preiss, Ve znamení břevna a růží. Historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově, Praha 1989.
James Elkins v jedné ze svých studií zabývající se současným uměním ve vztahu k náboženství píše, že pojednávat tuto tématiku vážně a bez ironie či kritického hlediska je v dnešní době velice složité a vzácné. Umění bylo přitom po dlouhá století spojováno právě s duchovním prožitkem, rituálem či modlitbou. Nejpozději s nástupem moderny se ale stalo de facto jakékoli umělecké dílo s náboženským poselstvím (v euroatlantickém prostoru rozumějme křesťanským) a priori podezřelé. Netřeba samozřejmě dodávat, že církev tuto nedůvěru opětovala, a že se na oplátku v jejích očích stejně podezřelým stalo samo moderní umění. Ironií osudu však na tento „rozchod“ doplatily obě strany, neboť právě vzájemná odluka náboženství a „současného umění“ (ve smyslu teze, že každé umění bylo někdy současné) nasměrovala oba aktéry k trendu nevyhnutelné marginalizace jejich role v životě moderního (dle potřeby lze libovolně doplnit předponami post-, hyper-) člověka.
Příčin této odluky je přirozeně celá řada. Za jednu z klíčových lze nicméně považovat tu, že se umění, ve snaze emancipovat se, pokusilo víře konkurovat. Už se nespokojilo jen s výkladem – tím méně s pouhou ilustrací – ale hledalo a nabízelo řešení. A to bylo zcela jiné, než to, které předkládá křesťanství. Moderní umění a náboženství se totiž zásadně rozcházejí v otázce soteriologie. Zatímco křesťanská nauka tak naši spásu odkládá do více či méně vzdálené budoucnosti na onom světě, touhou avantgardy – jež byla po celé 20. století většinou bytostně levicová – bylo, učinit ji dostupnou již na tomto světě a nasměrovat ji blíže do naší přítomnosti.
Místně specifická instalace Ve znamení břevna a růží tak může být v první řadě čtena jako zpráva o tomto stavu vzájemného odcizení. Vychází sice z genia loci břevnovského kláštera, kde se „díky prozíravému a kultivovanému výběru architektů a dalších umělců podařilo, zejména v barokní době, vytvořit klášterní komplex jedinečné hodnoty a významu.“ Činí tak ale poněkud podvratně, prostředky, jež mají blíže k subverzi než k empatii. Ve své podstatě instalace představuje v prostoru roztroušený, fragmentovaný znak břevnovského kláštera, k jehož konstrukci bylo užito všedních materiálů a banálních či kýčovitých předmětů, jimž je – vedle role prosté ilustrace – dedikována i svého druhu symbolická hodnota. Namísto vážně míněné záležitosti jde ale spíše o kvazi-hru s barokní ikonografií, emblematikou či heraldikou, v níž se namátkou OSB desky proměňují v odkaz na benediktinskou řeholi (Ordo Sancti Benedicti – OSB) či laciné dekorace z papírových růží v připomínku vanitas, tzn. pomíjivosti všech věcí.
Tytéž motivy lze však vztáhnout i přímo k prostoru, kde se nacházejí. Volně roztroušené trámy dávají vzpomenout na kdysi alarmující stav barokní budovy oranžerie, která v důsledku neomluvitelné lhostejnosti vzala téměř za své v éře budování socialismu, a v duchu stejné logiky se i papírové „heraldické“ růže proměňují v lokální odkaz na někdejší funkci stavby, tzn. zahradního skleníku. Nakonec ale instalace sděluje především lakonickou pravdu, že objekt oranžerie (realizovaný Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem za působení nejvýznamnějšího břevnovského stavebníka, opata Otmara Zinkeho), který dnes metamorfoval do podoby galerie současného umění, souvisí pramálo s duchovním životem kláštera. V praxi tak ilustruje, že se, namísto někdejší vzájemně oživující kooperace, oba světy, náboženský i umělecký, v zásadě míjejí.
- Under the Sign of the Beam and Roses00:00:06.523
- 00:00:06.523
- We have been dealing with site specific art quite a lot recently00:00:19.325
- 00:00:19.325
- so it appeared logical to us we were not going to00:00:22.658
- 00:00:22.658
- bring the exhibition here to Břevnov,00:00:25.374
- 00:00:25.374
- but on the contrary we would come out from00:00:28.215
- 00:00:28.215
- the local context, the local genius loci.00:00:30.479
- 00:00:30.479
- We were thinking about things peculiar to this place00:00:33.738
- 00:00:33.738
- and we naturally came out from00:00:37.936
- 00:00:37.936
- the sacral symbolism and religious contexts.00:00:39.781
- 00:00:39.781
- The book Under the Sign of the Beam and Roses helped us as well.00:00:48.696
- 00:00:48.696
- We used the book's name for the exhibition's name.00:00:56.337
- 00:00:56.337
- In fact we came out from the Břevnov Monastery coat of arms00:01:01.364
- 00:01:01.364
- which is compound and accents the local character of Břevnov00:01:07.724
- 00:01:07.724
- as a part of Prague and on the other hand00:01:13.565
- 00:01:13.565
- the founder Saint Vojtěch or the rose of Slavník's dynasty.00:01:18.348
- 00:01:18.348
- We can see de-fragmented and scattered coat of arms here.00:01:26.154
- 00:01:26.154
- So we built on the coat of arms symbolism00:01:33.558
- 00:01:33.558
- and what the space offered.00:01:35.590
- 00:01:35.590
- We discovered air holes in the wall00:01:37.305
- 00:01:37.305
- which appealed to us and we wanted to make use of them.00:01:41.030
- 00:01:41.030
- We pushed the beams in them and00:01:44.563
- 00:01:44.563
- they determined the number and position in the wall.00:01:47.081
- 00:01:47.081
- We burdened it howbeit naively by00:01:54.349
- 00:01:54.349
- a baroque symbolism in the material we used.00:01:58.474
- 00:01:58.474
- The boards are standardly called OSB which can be also interpreted as00:02:02.786
- 00:02:02.786
- a reference to the Benedictine order Ordo Sancti Benedicti.00:02:08.566
- 00:02:08.566
- The roses refer in the sacral context to transience and vanitas which00:02:15.886
- 00:02:15.886
- is inconspicuously reminded by a video which00:02:23.374
- 00:02:23.374
- is an inseparable part of the installation.00:02:28.504
- 00:02:28.504
- The video lasts six hours,00:02:37.028
- 00:02:37.028
- it's a time-lapse recording of a rose00:02:39.297
- 00:02:39.297
- which blooms and then gradually goes out of bloom.00:02:43.079
- 00:02:43.079
- It's set for six hours which is opening hours of the gallery.00:02:45.611
- 00:02:45.611
- When the gallery opens, the rose starts to bloom00:02:48.964
- 00:02:48.964
- and when it closes the rose goes out of bloom.00:02:51.032
- 00:02:51.032
- It's the same every day in a loop.00:02:54.784
- 00:02:54.784
- It's a relatively static picture because00:02:56.769
- 00:02:56.769
- the bloom is such a slow process00:02:58.670
- 00:02:58.670
- and the viewer has to be really patient to see some change00:03:01.379
- 00:03:01.379
- or he has to come back several times a day00:03:05.501
- 00:03:05.501
- and then the change will be noticeable.00:03:07.531