Malose Malahlela, spoluředitel knihovny Keleketla, obsazuje nehmatatelné prostory rádiové stanice nazvané Dead Air. „Lidé, kteří si uvědomují, kdy jim začínají vadit zázraky, dosahují výrazně lepších výsledků v různých testech kreativity a odlišnosti smýšlení.“ Jonah Lehrer
Dead Air experimentuje se zvukem v prostoru a funguje jako fiktivní rádio stanice. Interaktivní instalace zkoumá zvuk jako odrazový bod denního snění nebo ovlivňování fantazie. Zkoumá, jak může zvuk vytvářený v každodenním životě posloužit ve své monotónnosti jako vstupní brána do říše snění. Komplexní zvuky, například zvuky hustě osídlených městských prostor, které jsou vytvářeny milióny lidí a věcí, mají schopnost dosáhnout bodu monotónnosti, v němž všechny zvuky splynou v jeden. Instalace Dead Air navíc zkoumá, jak se vnější zvuk, který existuje v reálném světě, může dostat do snů/fantazie a tyto dva světy tak propojit. Snový stav zůstává nezměněn, dokud není monotónní zvuk narušen zvukem cizím, který svět fantazie uklidní nebo naruší, tak jako zvuk budíku při drsném probuzení.

Malose „Kadromatt“ Malahlela je kreativní lékař žijící v Johannesburgu, který se zajímá i o umění se sociálním rozměrem a o roli, kterou sehrává publikum či komunita ve vytváření a angažovanosti umění/procesu. Jeho dílo lze nejlépe představit prostřednictvím důležitých projektů, mj. Nonwane (díky School of Arts/ Dislocating the Studio residency), Skaftien and Stokvel (Mezinárodní projev na Skypu v rámci konference v Detroitu (USA) o spojeneckých médiích, http://www.skaftien.org/).

Páté vydání internetového magazínu Cuss s názvem Pending Local využívá změnu, nekonečné možnosti internetu a jeho udržitelnost jako stavebního materiálu. Magazín se odklonil od běžného textového (on-line) formátu a začal rozvíjet svůj vlastní charakteristický styl. Rozdíly mezi jednotlivými čísly byly právě oním nenápadným tématem, které se vine celým projektem. Tato změna a role webové sítě jako platformy vedla Cuss k rozhodnutí prozkoumat post-internetové umění jako způsob vyjádření.

Cuss je skupina umělců se základnou v centru Johannesburgu. Jamal Nxedlana, Zamani Xolo a Ravi Govender jsou zakladatelé a hlavní členové skupiny. Cuss se zabývá multidisciplinárními projekty pojícími se k lidové kultuře. Od svého založení v únoru 2011 skupina odvysílala dvě webisody, vydala čtyři online magazíny, video magazín, tištěný magazín a trailer k dokumentu nazvanému Skopo. Skupina byla také vyzvána, aby vytvořila „Newwork 11“, katalog prací studentů posledního ročníku umělecké školy Wits School of Arts.

Mbali Khoza ve svém videu Stehy zaníceně vyšívá anglickou abecedu na papír jehlou bez nitě – připomíná to dětské hry, v nichž často funguje „jako“.
Výsledek je téměř neviditelný: na listu papíru se nachází několik dírek, které připomínají Braillovo písmo.

Mbali Khoza dokončuje studia výtvarného umění na univerzitě ve Witwatersrand. Pracuje především s videem, instalací a performancí, které využívá k vyjádření svého chápání jazyka a literatury jakožto komunikačního prostředku.

Ve videu Jareda Ginsburga, Hoist, je zavěšena skládací židle, která zdánlivě letí nikam a zastavuje se v určité výšce, aniž by k tomu měla zvláštní důvod. Nedostatečná plynulost, viditelný kabel, jímž je židle vyhazována do vzduchu… přesto však téměř nepostřehnutelný pohyb připomíná trik nebo kouzlo.

Jared Ginsburg (narozen v roce 1985 v Jihoafrické republice) byl studentem Michaelis School of Fine Art (U.C.T), kterou absolvoval v roce 2010.

Videoinstalace Naadiry Patel I like it when it goes fast… se odehrává na pouti, podle všeho jednom z nejživějších příkladů fantazijního prostoru, a zve diváka na cestu smyslů. Na jedné obrazovce je divák konfrontován s detailním záběrem autorčina obličeje a jeho mnoha výrazy při jízdě na horské dráze.

Naadira Patel (narozena v roce 1988 ve Vereenigingu, Gauteng, Jihoafrická republika) je umělkyně a kurátorka žijící v Johannesburgu a pracující s médiem malby, fotografie a videa. V roce 2010 dokončila bakalářské studium výtvarného umění na Wits School of Arts a v současnosti pracuje jako asistentka kurátora a koordinátorka výstav na katedře Vizuálního umění na Wits School of Arts, kde se stará o výstavní prostor Substation a spolukurátoruje The Substation Residency: Dislocating the Studio.

Lerato Bereng (narozena v roce 1986 v Maseru, Lesotho) získala v roce 2007 titul bakaláře umění (BA Fine Art) na Rhodes University. V roce 2008 byla vybrána jako jedna z pěti Mladých kurátorů Cape Africa Platform (CAPE). Na bienále CAPE 09 byla kurátorkou výstavy Thank You Driver, která se konala v taxících – minibusech. Ve stejném roce pro CAPE spoluprodukovala Sessions Maputo v Mozambiku. V roce 2010 pracovala jako asistentka kurátora výstavy Dada South?, kterou v Jihoafrické národní galerii Iziko v Kapském Městě kurátorovali Roger van Wyk a Kathryn Smith.