Sedmiruký kouzelník
Pamatuji si, že když jsme se začali s Davidem o jeho práci možná už před dvěma lety bavit, několikrát použil metaforu kompostu modernity. Pracoval tehdy právě s tvaroslovím moderny, avšak jakoby v bodě kdy se ideologická radikalita abstrakce, jako zobrazení s vlastními pravidly objemů a povrchů abstrahovaná od reality do reality zpětně promítla prostřednictvím užitého umění. Tato devalvace ji však zároveň očistila od onoho ideologického patosu, a učinila jakousi teprve v tomto bodě čistou formou, se kterou lze od této chvíle zacházet opravdu svobodně.
Již v té době se zde objevuje komiksová postavička, která svou přítomností abstraktní formy narušuje, pohrává si s nimi, nebo na sebe bere jejich podobu. Spojení vážného a nevážného, ironie a zesměšnění, které však zároveň, jako je tomu u kresleného vtipu, sděluje názor a zastává kritickou pozici, je možná stejnou snahou osvobodit obsahy od jasného významu. Protože právě jen v této nejasnosti a mnohoznačnosti mohou doopravdy ještě něco říci.
Kresbu kouzelníka, nazýváme postavičkou a připisujeme jí určité lidské vlastnosti, ačkoliv živá není. Skutečné však nejsou ani polystyrenové regály, které ačkoliv mají stejný objem a velikost, zůstávájí pouhými kulisami. Jsou současně uměleckým dílem i nosičem, strukturou pro jakýsi archiv, materiál, kterým, jak David říká, se musíme „probírat“ a který je kolektivní pamětí. Ten zde však jako obsah regálů fyzicky chybí, protože regál jako struktura i jako jednotlivé umělecké dílo je vlastně jeho výsledkem. Vyřezané tváře poté z regalů jakoby povstávají, zároveň jsou však do nich i otisknuty. Jen kouzelník se po jejich povrchu volně prochází.
Hliníkové pláty svým formátem asociují tradiční rozpor mezi obrazem a objektem. Jsou však pokryty nátěrem používaným na veřejném osvětlení, který díky přimíchanému písku znemožňuje výlep plakátů a popisování graffiti. Opět se zde objevuje jakási reverzibilita, kdy si předmět pohrává s nejasností své vlastní identity. V tomto případě malba na obraze nic nezobrazuje, naopak je agresivní ochranou sama sebe, své vlastní existence, podobně jako jsou určité architektonické prvky, které slouží k zabraňování vstupu, jakýmsi antiprostorem, ale zároveň prostorem o sobě, který si kláde nárok na existenci bez toho, aniž by byl využíván člověkem.
Umělecké dílo asi musí být vždy nedokončené, nekompletní, nezávislé a neskutečné. Tato ne-jasnost která je zásadní, však nezáleží totiž tolik v tom, jak něco vypadá, ale spíše jaký vztah k „onomu“ máme. „Použití“, tedy způsob jakým se vztahujeme k „předmětům“, je poté právě vrahem umění, protože umění odebírá existenci, kterou samo o sobě nemá, ale kterou si nárokuje.
Michal Novotný
- The exhibition or the project should be perceived as a whole,00:00:27.282
- 00:00:27.282
- although there are the shelves, objects and the painting,00:00:33.140
- 00:00:33.140
- it is important to take it as a whole.00:00:38.287
- 00:00:38.287
- The shelves were preceded by my school final work00:00:42.485
- 00:00:42.485
- when I tried to deal with this theme,00:00:48.001
- 00:00:48.001
- I designed a metal, transparent shelf,00:00:51.391
- 00:00:51.391
- but then I found out it wouldn't work so I started to think it over.00:00:57.117
- 00:00:57.117
- I knew I was going to have this exhibition,00:01:01.133
- 00:01:01.133
- so I tried to project it with a designer's attitude00:01:04.358
- 00:01:04.358
- I wanted to be in the role of a designer a bit,00:01:08.668
- 00:01:08.668
- I am interested in balancing between having the objects00:01:11.282
- 00:01:11.282
- both art and a product or design.00:01:15.064
- 00:01:15.064
- So I arrived at this form00:01:20.029
- 00:01:20.029
- which is important when perceiving the object,00:01:22.167
- 00:01:22.167
- that's why the shelves are made from a graphite polystyrene.00:01:26.555
- 00:01:26.555
- It's a fragile thing which would never work in design,00:01:31.741
- 00:01:31.741
- because it isn't compact, it's just a model of a shelf.00:01:36.985
- 00:01:36.985
- As an anti-pole I placed ashtrays from my collection there00:01:42.628
- 00:01:42.628
- referring to archives, storing things or a stockroom.00:01:48.698
- 00:01:48.698
- Another way of perceiving the shelves is a metaphor for a collective memory.00:02:02.440
- 00:02:02.440
- I am interested in being in this endless ocean of visual materials in 2D form,00:02:11.116
- 00:02:11.116
- somewhere through a monitor where00:02:22.124
- 00:02:22.124
- still the same things are shared endlessly.00:02:24.528
- 00:02:24.528
- The aluminium sculptures of minimalist shapes refer to this as well,00:02:28.496
- 00:02:28.496
- a square, a circle, a final thing of a certain shape00:02:32.792
- 00:02:32.792
- which can be repeated endlessly00:02:36.612
- 00:02:36.612
- and which will always remain just a shape.00:02:39.027
- 00:02:39.027
- The shelves represent my idea of a physical memory00:02:41.902
- 00:02:41.902
- and my reaction to it within a subculture oscillating in the same environs.00:02:46.927
- 00:02:46.927
- The sculptures or the objects refer just to minimalism,00:02:59.512
- 00:02:59.512
- that's why they are made from aluminium00:03:05.148
- 00:03:05.148
- and they accent material processing.00:03:08.230
- 00:03:08.230
- At the same time their surface is covered by a material00:03:13.619
- 00:03:13.619
- which is being used in the streets to protect objects00:03:16.864
- 00:03:16.864
- so that nobody can apply another information on them.00:03:21.197
- 00:03:21.197
- This circle or rectangle is coated with the overlay00:03:28.046
- 00:03:28.046
- saying: I am nothing more than just a circle.00:03:32.098
- 00:03:32.098
- There is just one painting,00:03:39.670
- 00:03:39.670
- when a viewer enters the installation,00:03:42.995
- 00:03:42.995
- he can see the square shapes and shelves,00:03:45.408
- 00:03:45.408
- if he looks carefully, he can see all the ashtrays00:03:49.484
- 00:03:49.484
- and when he walks through the exhibition and turns around,00:03:54.035
- 00:03:54.035
- there is the painting on which he can notice00:03:57.002
- 00:03:57.002
- the same colour interdigitation he had seen in the glass.00:03:59.576
- 00:03:59.576
- It's a kind of a commentary.00:04:05.023
- 00:04:05.023
- I always attempt to find an appropriate form00:04:10.847
- 00:04:10.847
- for the content I am dealing with.00:04:13.388
- 00:04:13.388
- As for the theme of a collective memory within a certain subculture00:04:20.842
- 00:04:20.842
- referring to art reproduction on the internet for example,00:04:27.313
- 00:04:27.313
- the aesthetics is being created according to the subject matter.00:04:32.534
- 00:04:32.534
- That's why I made use of polystyrene for the shelves00:04:37.722
- 00:04:37.722
- which would be normally impossible.00:04:42.469
- 00:04:42.469
- But in a virtual or non physical world it could be made from it.00:04:47.620
- 00:04:47.620
- And that's being suggested by the aesthetics.00:04:53.026