Výstavy

Jak naznačuje název, koncepce projektu je postavena na studii muže. Zaměřuje se na konkrétní osobu a její fyzickou podstatu s tím, že je pojata jako konceptuální projekt a ne jako typologicko-vědecká studie.
Celá instalace je prezentována nikoli ve formě fotografií, jak je u autora obvyklé, ale jako videosekvenční krátká videa, představující „dynamické fotografie“. Brousilův nejčastěji používaný postup se tímto momentem posouvá od fotografie blíže k jiným uměleckým formám a snaží se oprostit od klasické fotografie tak, jak u něj byla vnímána převážně v minulosti. Video smyčky používá jako výrazové zkratky k jednotlivým tématům, na které chce upozornit nebo reagovat z podvědomého intuitivního vnímání běžného života.

Při vstupu do hlavního výstavního prostoru Karlin Studios se setkáme se sedmi videoprojekcemi a jednou projekcí diapozitivů. Každá z projekcí je věnována jiné studii. Záběry jsou záměrně komponovány tak, aby divák nebyl schopen při prvním setkání identifikovat, o čem přesně pojednávají, a z toho důvodu také nejsou jednotlivá videa pojmenována. Setkáme se tu jak s odkazy na antický symbol mužství, když ve videu skáče „mladý muž“ v tělocvičně na trampolíně, tak s příkladem muže jako vojáka, na kterém je proveden drogový experiment, nebo cvičence-sokola, který absolvuje fyzickou průpravu až do vyčerpání sil, ale i s moderním „popovým“ vnímáním člověka jako nástroje hrajícího nespočetně mnoho rolí ukazujících veškeré možné výkony, anomálie a dovednosti.

Jedinou statickou fotografickou část zde zastupuje projekce umístěná na čelní zdi Karlin Studios, která sice vychází z video sekvenční formy, ale je prezentována černobílými diapozitivy fyzické studie modela, který se otáčí o 360 stupňů kolem své osy. Ani v tomto momentu se ovšem nejedná o vědeckou studii, ale spíše o vztah fotografie, videosekvence pohybu a obrazového řešení filmu. Ten je rozdělen do statických políček přesně tak, jako bychom rozstříhali celuloidový filmový negativ a udělali z něj fotografie.

Brousil si vybral pro studii muže a nikoli ženu právě proto, že vnímá ženu v obraze již jako určitou manýru, ženu jako nadužívaný symbol. Zajímá ho současný vztah ženy a muže ve společnosti a upřednostňuje muže jako důležitější část rozboru právě proto, že u něj cítí prvotní problémy ve stavu k okolí a snaží se na ně reagovat.

Zde se můžete vyjádřit. (*nutné)