Reportáže

Galerie Potraviny
„Vždycky se to odehrává v tý výloze a na chodníku před galerií. Kromě toho, že to tam vidí studenti z Favu, která je poblíž, tak tam normálně chodí nakupovat většinou starší lidi, do starýho obchodu, a setkávají se tam prostě různý světy na jednom místě… Pro mě to jednu dobu představovalo ideální instituci – Galerie Potraviny. S tím jsem ji zakládal. A leccos jsem se od té doby na ní naučil, hlavně o tom, že jsem musel dál přemýšlet, o tom, co jsem teď říkal.“

kurátor Matyáš Chochola

Jiří Ptáček – Fikční schéma
„Do obchodu se sejde po schodech, který vás přivedou k levé  straně pultu. Tam do prosklené vitríny pokládám uzeniny. Když některou odříznu, nastavím ji tak, aby přes sklo byla vidět ta odříznutá část. Takže tam stejným způsobem dávám i celý štangle. Rohlíky nasypu do koše, co mám za zády, a upravím tak, aby patkami směřovaly přesně k východu z krámu. To je asi nejvíc práce, takže to dělám vždycky, když jsem v obchodě sama. Chleby překládám křížem přes sebe. Konzervy stavím do pyramid a otočím vinětou dopředu. Někdy si s tím dám víc práce a viněty otáčím tak, aby z každého místa před pultem byla nějaká dobře vidět. Cukrovinky dávám co nejblíž ke kase. Limonády jsou vyrovnaný v polici vedle sebe a taky jich hodně mám pod pultem. Pivo nechávám v base, jenom je přišoupnu ke stěně. Druhou řadu pokládám na tu spodní tak, aby se flašky zaklesly mezi hrdla těch pod nimi a zakláněly se ke stěně. Tabule nad pultem vpravo nechávám prázdný. Tu první jsem přiklonila k sobě, takže to vypadá, že se na mě seshora dívá. Lyže si dávám do kouta v zadní místnosti, aby je zákazníci neviděli.“

Zde se můžete vyjádřit. (*nutné)