Reportáže

Závěrečná výstava reflektuje téma sčítání chyb a postoj člověka k jejich existenci. Větu Trochu mi to nevyšlo ilustrují opačně pověšené a „trochu“ delší záclony. Na první pohled je jasné, že už dvě drobné chyby posunou logiku věci natolik, že z ní vychází naprostý nesmysl.

Záclony jsou jemně ironickou kritikou vágní tolerance vůči čemukoli, která je specifická pro české prostředí. Tato kritika je rovněž platná pro jazykovou konstrukci, která apriori obsahuje omluvení chyb a podílí se na jejich splynutí se standardem.

Dočasná socha ve veřejném prostoru v podobě záclon vystrčených ven z oken apeluje na uvědomění si podílu na utváření skutečnosti a vlivu chyb, které jsme bez oprav asimilovali.

Zde se můžete vyjádřit. (*nutné)