HLAVY VEŘEJNÉ A VIZE OKOLÍ

V současném finském umění je stále živá tradice vyprávění příběhů. Příroda ve Finsku je drsná a odpuzující, ale také posvátná a má velkou regenerační schopnost. V posledních několika desetiletích se Finsko víc a víc urbanizuje, také internacionalizuje. Mladá finská generace už začíná ztrácet svou symbiotickou vazbu k přírodě, tolik potřebnou pro sebeurčení dřívějších generací. Umělci dávají přednost spíše své představivosti v prozkoumání okolního světa, jenž se jeví být podivný a mytický, než zobrazování přírody tradičním způsobem. Neohlížejí se do minulosti, když se snaží postihnout hájemství neviditelného a intuitivního, jež nás obklopuje, zvláště pak uvnitř přírody, kterou chápou jako přítomnou i v našem moderním městském prostředí.