Vztah politiky identit a uměleckého provozu skýtá další problémy, jako je tokenizace identit nebo jejich komodifikace.
Ekologická angažovanost v nás se z velké části odehrává na iracionálním teritoriu.
V doméně umění, více než kdekoli jinde, se problematizované fenomény oprošťují od svého původního kontextu kdesi v realitě, aby se jako symbolické obrazy připomínaly tady i tam.
(here all is distance there it was breath, Ruta Putramentaité)
Mary Maggic (narozena r. 1991 v Los Angeles) je nebinární umělec*kyně pracující na pomezí kulturního diskurzu, politiky těla a genderu a ekologického odcizování. Za pomoci biohackingu a veřejného amatérství buduje společenskokritickou, pečující praxi. Maggic zkoumá mikroperformativitu hormonů a využívá kolaborativní práci k tomu, aby demystifikoval*a možnost jejich molekulární kolonizace. Čistota není možná!
.
Vztah člověka a půdy je odvěkým hybatelem organizace společenského, kulturního i duchovního života. Půda neodmyslitelně souvisí s našimi základními potřebami, je zdrojem obživy, bezpečným domovem a prostorem splynutí s koloběhem přírody. Přesto jsme tento vztah dovedli do situace neporozumění a krize, která se promítá do všech sfér našeho spolubytí.
Půda, Hlína, Zem
