Vztah politiky identit a uměleckého provozu skýtá další problémy, jako je tokenizace identit nebo jejich komodifikace.

Navíc, o politice identit mluvíme vždy z určité pozice. Jak moc určující je tato pozice a jaká je moje pozice? Kdo jsem já, abych mluvil o politice identit?

0:28:31

Všichni jsme emotivní!

Hranice mezi soukromým a veřejným se posouvají příliš rychle na to, abychom je mohli sledovat. Reagujeme emocionálně na to, co se děje kolem nás, ale někdy se zdá, že právě způsob, jakým reagujeme, nám brání dotyčné problémy řešit. Přesouváme se od politického k osobnímu.
0:52:52

Architektura soužití: VinziRast-mittendrin

Třetí díl z cyklu Architektura soužití zodpovídá řadu otázek ze života zdánlivě nesourodé skupiny spolubydlících. Potkali se v zimě roku 2009 při studentských nepokojích, kdy prostory obsazené univerzitní budovy poskytly útočiště jak protestujícím studentům, tak lidem bez domova. Nutný dialog a vyjednávání, které mezi nocležníky a demonstranty vykrystalizovaly, vedly k jednoduchému objevu: Lidé bez domova a studenti mohou na svých cílech pracovat spolu.

Ekologická angažovanost v nás se z velké části odehrává na iracionálním teritoriu.

V doméně umění, více než kdekoli jinde, se problematizované fenomény oprošťují od svého původního kontextu kdesi v realitě, aby se jako symbolické obrazy připomínaly tady i tam.

(here all is distance there it was breath, Ruta Putramentaité)

Absence ve videoarchivu 2 (kolekce VVP AVU) - Přistát na zem s českým audiovizuálním uměním a hledat pozemšťanství

Environmentální sociolog Arnošt Novák v podobě komentovaného pásma videí nabízí pohled z perspektivy svého výzkumného zaměření na environmentálně laděná díla. Představuje je na pozadí vybraných současných teoretických konceptů, reflektujících vztah přírody a společnosti. Ten se odráží v různorodosti uměleckých přístupů ke krajině nebo ekologii.

Pro(s)thetic Dialogues

Pro(s)thetic dialogues je spíš záznamem divadelní performance odehrávající se na desktopu počítače. Lidský operátor zde vytváří podmínky pro zkoumání performativnosti filosofické zombie poskládané z neuronových sítí.

Ad finitum

Rozestavěný úsek D11 přes Trutnovsko a Žacléřský výběžek, který navleče kousek východočeského pohraničí, zapomenutou závorku mezi KRNAPem a CHKO Broumovsko, do iluzorního růžence spojujícího Paříž a Moskvu, není o nic kontroverznější než další z osmi nyní rozestavěných dálničních tahů v Česku. Předkládané rekviem za krajinu budiž čteno ad exemplum.
0:08:55

Věštění z noční oblohy částečně zakryté mraky - Role fotografie v postmediální době

Prostřednictvím odpovědí od desítky teoretiků nabízíme fragmentární sondu do postmediálního fotografického a digitálního obrazu, který alespoň symbolicky zachycuje hybridní a výsostně prosíťovaný charakter naší situace. Zahlédneme kosmické objekty vzniklé v nedávné minulosti nebo také před desítkami let, pozorovatelné ze stále nových úhlů.

Mary Maggic   (narozena r. 1991 v Los Angeles) je nebinární umělec*kyně pracující na pomezí kulturního diskurzu, politiky těla a genderu a ekologického odcizování. Za pomoci biohackingu a veřejného amatérství buduje společenskokritickou, pečující praxi. Maggic zkoumá mikroperformativitu hormonů a využívá kolaborativní práci k tomu, aby demystifikoval*a možnost jejich molekulární kolonizace. Čistota není možná!

.

01:51:34

Symbol a stroj

Přednáška s názvem Symbol a stroj se zaměřila na fantastický rozměr v architektuře revolučních proměn.
01:36:42

Open Source Estrogen!

Jak probíhá přerod na queer tělo na molekulární úrovni? Jak přesně je toto kvíření ”neoddělitelně spjaté s průmyslovým kapitalismem? A existuje nějaká cesta z kapitalistické zkázy, cesta, kterou pandemie ještě víc rozjitřila?
0:23:27

Architekti výstav - Jiří Příhoda

„Instalování výstav bude svěřováno umělcům. Vidím to jako druhou kolej vedle toho, že umělci učí."
Jiří Příhoda se v průběhu 90. let, kdy rovněž výrazně experimentoval s videoprojekcemi, zapsal především jako autor, který se jako první v českém prostředí začal vyjadřovat skrze sochařsko-architektonickou proměnu výstavního prostoru.
0:30:42

Tomáš Knoflíček

Tomáš Knoflíček je síce vyštudovaný, aktívne pôsobiaci historik umenia zameraný na stredoveké umenie a pedagóg na Fakulte umenia na Ostravskej univerzite, ale zároveň sa pohybuje v širokom poli kultúrnych aktivít čoby kurátor súčasného umenia a hudobník.
Do centra jeho záujmu spadá predovšetkým spoločenská rola umenia, hlavne jeho komunikačný potenciál vo verejnom priestore.

Vztah člověka a půdy je odvěkým hybatelem organizace společenského, kulturního i duchovního života. Půda neodmyslitelně souvisí s našimi základními potřebami, je zdrojem obživy, bezpečným domovem a prostorem splynutí s koloběhem přírody. Přesto jsme tento vztah dovedli do situace neporozumění a krize, která se promítá do všech sfér našeho spolubytí.

Půda, Hlína, Zem

Umění antropocénu

Jak je patrné, téma životního prostředí a ekologie v umění se s čím dál větší intenzitou stává vědomě politickým rozhodnutím, které ovlivňuje to, jaké umění tvoříme, jak jej vyučujeme, jak o něm mluvíme či jak jej prezentujeme. Umělecká tvorba se prolíná s kulturním provozem, ten zase s aktivismem a naopak, čím dál více je akcentován kontext, použitý materiál i finanční zdroje.