Sorry, this entry is only available in Czech.
Socialistický stát podporoval umění ve veřejném prostoru prostřednictvím systému „procent pro umění“. Od konce 40. do začátku 90. let bylo takto po celé zemi osazeno velké množství děl různého charakteru – pomníků a památníků, volných i užitých realizací v prostoru i v architektuře. Prostřednictvím Českého fondu výtvarných umělců a jeho komisí byly zakázky přednostně zadávány hlavně prominentním a režimem prověřeným autorům, přesto se však do veřejného prostoru dostala řada kvalitních děl.
Jak tehdy probíhala spolupráce architektů s výtvarnými umělci a proč dnes příliš nefunguje? Jak hodnotit tento systém podpory umění? Lze se z něj dnes nějak poučit?
diskutující
Jana Kořínková
Rostislav Švácha
Marcel Fišer
moderuje
Petr Klíma
– teoretik architektury
Od poloviny 20. století se po celém světě objevují iniciativy podporující zapojení současného umění do veřejného prostoru. Většina vyspělých zemí zavádí jeho systémovou podporu a regulaci (Percent for Art, specifické granty). Zároveň lze zaznamenat intenzivní zájem umělců o překročení etablované galerijní prezentace a snahu o oslovení široké veřejnosti a o angažování v palčivých sociálních a politických problémech. Tyto a další historické skutečnosti nabízejí pojetí veřejného prostoru jako prostoru pro veřejnou diskusi.
Jaké funkce může mít umění ve veřejném prostoru? Má být podporováno subvencemi? Proč? Může se veřejný prostor stát politickým nástrojem, respektive cílem? Jak fungují systémy podpory umění v zahraničních metropolích a do jaké míry se jejich příkladem můžeme inspirovat také u nás?
diskutující
Ludvík Hlaváček
Charlotta Kotik
Pavel Karous
moderuje
Petr Klíma
– teoretik architektury
Současnému výtvarnému umění se v ulicích příliš nedaří. Krátkodobě vstupuje do fyzického i virtuálního veřejného prostoru celá řada uměleckých nebo kurátorských projektů dočasnými instalacemi, performancemi i například internetovými či mediálními intervencemi. Funkcí veřejných institucí by mělo být společný prostor udržovat a chránit, ale také podněcovat a kultivovat různé formy uměleckých projevů na veřejných prostranstvích. Jaká mají být pravidla, která by se měla při uměleckém vstupu do veřejného prostoru dodržovat a nebyla zároveň pro umělce demotivující a svazující? Jak funguje současná praxe spojená s veřejným prostorem – na jaké restrikce narážejí nezávislí umělci či kurátoři? Má umělec právo tato pravidla překračovat?
diskutující
Anežka Bartlová
Zuzana Štefková
Denisa Václavová
moderuje
Petr Dub
– předseda spolku Skutek
Současná architektura a současné výtvarné umění se příliš nepropojují. Zatímco v dobách normalizační podpory umění byla spolupráce umělce a architekta téměř povinná, dnes architekti, v souladu s pragmatickými investory, uměleckou složku zpravidla vypouštějí úplně. Také během studií se mladí architekti setkávají s uměním jen výjimečně.
Jaké formy spolupráce nabízí výtvarnému umění současná architektura? Mohou umělci architektům nabídnout více než jen dekoraci již hotové stavby? Z čeho pramení nedůvěra architektů vůči současnému umění? A potřebují umělci své architekty?
diskutující
Osamu Okamura
Roman Brychta
Rudolf Samohejl
Ivana Šrámková
moderuje
Petr Dub
– předseda spolku Skutek