Reportáže

Artist as Audience

Projekt ARTIST AS AUDIENCE je fórum, na kterém diváci předkládají a společně zkoumají názory a postoje k vybraným dílům mladých a středně pokročilých umělců, jejichž umělecká tvorba byla v první dekádě tohoto století (2000–2010) v centru pozornosti odborníků v oboru, avšak u širšího publika se nesetkala s jasnou odezvou. Proč tomu tak je? Poskytují díla současného výtvarného umění a souvisejících oborů „podněty k zamyšlení“ a komu? Jakými tématy se tato díla zabývají a jakým způsobem? Může umělecké dílo něco změnit v každodenním životě?

Rozhovory v rámci projektu ARTIST AS AUDIENCE probíhají formou výměny názorů mezi účastníky diskuse, zatímco samotný umělec v nich zaujímá pasivní roli. Smyslem těchto rozhovorů není, aby umělec vysvětloval své dílo, ale aby se navázala aktivní komunikace mezi uměleckým dílem a publikem: od prvních dojmů a možných implikací, které dílo vyvolává, až po získání vhledu a nahlédnutí do každodenního kontextu uměleckých praktik na bělehradské scéně, tady a teď. Fórum je počátkem výzkumu v rámci oblasti umělec-umění-instituce-veřejná sféra v období 2000–2010 a jeho důsledků v Srbsku, konkrétně v Bělehradě. Slouží jako případová studie křehkého stavu umění a jeho přijetí a dává možnost uchopit některé klíčové otázky současného výtvarného umění v Srbsku.

 http://razgovori.wordpress.com/ 

umělciBoba Mirjana Stojadinović
kurátorStojadinović Boba Mirjana
místo_Neurčené místo
tagy
účinkujícíBoba Mirjana Stojadinović
kameraMiloš Miletić
zvukMiloš Miletić
střihMirjana Radovanović
interviewMarko Miletic
kategorieReportáže
publikováno31. 5. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Artist as Audience
Konfrontace ve veřejném prostoru se vyostřují. Protesty nabírají na síle, ve společnosti vzrůstá napětí jako reakce na ohrožení, roztočená emoční centrifuga silných přesvědčení. Pravdivost přesvědčení se opírá o sdílené emoční prožívání. Hněv, beznaděj, lítost, úzkost, soucit; emocionální pojítka sounáležitosti.
Pro pochopení vzestupu nových forem autoritarianismu je klíčovým nástrojem studium propagandy, je třeba se však podívat i na zvláštní roli, kterou zaujímá propagandistické umění. Jak přispěla imaginace umění, divadla, filmu, designu, architektury a dokonce i her k imaginaci autoritariánské? A lze si představit různé formy populárního a emancipačního propagandistického umění, jak se staví na obranu jiného světonázoru?