avi

Když mě Janek Rous požádal, abych vybral tři videa do galerie Artyčoku, napadly mě 4 možnosti, jak postupovat. První, v zemi, kde se od umělce víc než posedlost očekává skromnost, asi nejpřekvapivější, byla dát tam tři vlastní práce. Pak šlo na tuto naši platformu přivést díla zahraniční, v lepším případě neznámá. Další varianta byla výběr z české či československé produkce již etablovaných autorů – tedy výběr ze známého či povědomého. Poslední možnost, pro kterou jsem se nakonec rozhodl, byla využít své momentální pozice učitele a představit výběr prací studentů z našeho ateliéru, který se dokonce Video jmenuje. Doufám, že vybrané filmy nenesou nejmenší známky mého vlivu a chtěl bych, aby tomu tak u prací mých studentů zůstalo i nadále.

Děkuji za pozornost.

 Martin Zet 

y2kboy: Gliesefirstarthigh

Věříme, že to pravé vzniká na sítích nikým neovlivněno, nepoplatné žádné instituci ani kapitálu, vyrůstá v zákoutích a potom se větví dál v nádherné vitální mladé podobě. My všichni se téhle energie snažíme být součástí, pijeme z tohoto pramenu. Ty vypadáš, že z něj taky piješ, ale nepřiznáš to hrdě. Děláš umění, které někdo vymyslel před mnoha desítkami let, snažíš se uspět ve světě lidí, kterým jejich pramen dávno vyschnul. Probuď se! Promluvila jedna z postav online seriálu založeném na internetové estetice a ideálech.

Rok výroby: 2013

Dana Balážová: Triptych

Setkání se třemi osobnostmi a třemi nadáními se ve skutečnosti odehrálo odděleně. Tato náhoda, která se však časově propojila, dala příčinu ke skutečnému a bizarnímu scelení na jednom úzkém place. „Triptych“ jako pocta přátelství a náhodě.

Rok výroby: 2012

Petr Machač: Slimák

Potřeby spotřeby vyžadují stále kratší intervaly pro své uspokojení. Není nic zoufalejšího než čekání na vyřízení, přepravu, odpověď, odměnu. Netrpělivost ovlivňuje výrazně prožívání a vnímání. Rychlost, s jakou mizí spotřebovávané, a nedočkavost, s jakou přešlapuje spotřebitel, se zdají být hlavními rysy času spotřeby. Jakoby se život řídil zákony ukvapenosti. Jakoby se pomalost stávala kvalitou, která zaručuje, že se věci nezkazí, že nebudou napadeny virem bezcennosti. Máloco, ale odolá všudypřítomným mechanismům rychlosti. Být se vším rychle hotov, je hlavním kritériem doby. Vše musí být hned, v mžiku, připraveno, přednastaveno, nasáčkováno a předžvýkáno pro rychlé strávení a vyloučení. Požadavek na splachovatelnost, roztíratelnost, mazatelnost, přepisovatelnost a variabilitu se projeví jako potřebný zvláště v takové situaci, kdy chybí. Nic se nesmí stát neodvolatelně a nevratně. Lidé cítí, že by věci měly získat jakousi digitální vlastnost rekonstruovatelnosti. Věci by měly jít vrátit do původního stavu, pokud se pokazí, pokud to drhne a skřípe. Spotřebitel očekává měkkost, poddajnost materiálu, z kterého hněte svůj život. Vše je jen hra, kterou lze začít vždy znovu s čistým štítem. Takové očekávání může mít za následek nejedno zklamání. Skutečnost se tomuto uchopení vzpírá, něco klade neustále odpor nároku na přepisovatelnost, kupř. mezilidské vztahy. Žádost po měkkosti naráží všude tam, kde je rozhodujícím faktorem paměť. Proto se tolik cení nevinnost a energie mládí, nevědění a zapomnění, které jsou předpokladem pro bezproblémovou a rychlou spotřebu sebe sama. Pomalý pohyb slimáka, o němž nevíme, odkud a kam směřuje, pak stojí v kontrastu k městskému světu instantních prožitků a rychlostí směny. Je ničím ve společnosti koncentrované na výkon, na dosahování výsledků, plnění termínů, efektivitu a kvantifikaci odvedené práce. Kde výsledky vládnou nad procesy a plyn nenávidí brzdu. Pokud má noční můra nudy a lenosti, která straší tuto společnost, nějaké zvířecí ztělesnění, pak je jím slimák, který se z perspektivy akcelerujících spotřebitelů utápí v nehybnosti. Dnes už nám nezbývá mnoho času na trávení. Informace, zkušenosti, volný čas musí projít trávicím traktem co nejrychleji bez toho, aby po sobě zanechaly nežádoucí slimáčí stopu. Nezbývá mnoho času na vývoj a zrání, přestože si to lidé asi uvědomují a snaží se svůj zbrklý život kompenzovat malými dávkami pomalosti, kterými tiší výčitky svědomí. Marná snaha společnosti výkonu si staví stranou svůj malý tajný stánek, pomníček, lavičku, kam si chodí běžci v kruhu na okamih oddechnout. Slimák toho nedbá a dál se plazí neznámo kam, odnikud nikam, aby po sobě nic nezanechal. Nikdo se ho neptá, sám mlčí za svodidly společnosti ukvapenosti.

Rok výroby: 2011

⁂

Na tomto místě, resp. právě nad ním končí výstava avi kurátorovaná Martinem Zetem. Po potlesku následuje přídavek od Artyčoku.

Martin Zet: Univerzální osobní povzbuzení

použití po:

ateliérové schůzce

bakalářské zkoušce

magisterské zkoušce

návštěvě ateliéru

performanci

vernisáži

špatné kritice

 

 

Univerzální povzbuzení - student

 

 

Univerzální osobní povzbuzení - studentka

 

 

Univerzální osobní povzbuzení - stážista

 

Autoři výstavy

Kurátor: Martin Zet 

Autoři textů: Martin Zet, y2kboy, Dana Balážová, Petr Machač

Koncept on-line výstavy: Lenka Střeláková

Realizace: Lenka Střeláková a Janek Rous 

Překlad do angličtiny: Zuzana Rousová

videoart film performance