Studentská kategorie: Sofie Gjuričová a Jasmína Lustigová
Sofie Gjuričová a Jasmína Lustigová se poznaly v ateliéru Architektura II na pražské UMPRUM. Při studiu je pojí ambivalentní vztah k architektuře v tradičním slova smyslu. Svůj obor vnímají jako koncepční a komunikační metodu, jež vede k multimediálním projektům. Prvním společným dílem Sofie a Jasmíny je krátkometrážní film Arkada, který vypráví podlaha obchodního centra Nový Smíchov. Částečně hrané a částečně animované video pojednává o jednom z prvních obchodních středisek postavených po roce 1990 v České republice. Jedná se o typologii, jež byla původně vnímána utopicky, dnes ale nese nejistý ekonomický příslib. Autorky studují strategie používané při navrhování obchodních domů, akcentují problematiku neustálého boje o pozornost návštěvníků*ic a navrhují sérii prostorových intervencí, skrze které Novému Smíchovu poskytují humornou ale upřímnou terapii. Nekončící debaty u Pumpkin Spice Latte® daly ale za vznik i dalším námětům na scénáře.
Co by se stalo, kdyby se architektura nového developmentu Suomi Hloubětín stala antagonistou severského thrilleru?
Prosluněné vizualizace obytného souboru slibovaly romantický domov v severském stylu. Po pár krocích mezi budovami jim ale došlo, že tohle s finskou idylou nemá nic společného. Betonové prefabrikované ploty imitující cihlu vyřezaly mezi domy hrůzu nahánějící cestičky, ze kterých již není úniku. Po lidech se slehla zem. Developer nezvedá telefon. Snažili se zorientovat, rozklíčovat zmatenou hierarchii celého komplexu, ale věže splynuly v jedinou změť plastových obkladů a domnělého pozlátka. Z luxusního loftu, tyčícího se nad jejich hlavami, se najednou ozval pronikavý výkřik. Suomi Hloubětín, je ještě druhá naděje?
Profesionální/amatérská kategorie: Karolína Matušková a Lucie Zelmanová
Karolína Matušková a Lucie Zelmanová studovaly v ateliéru Fotografie I u Alexandry Vajd a Martina Kohouta na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Dohromady je svedla syntéza témat identity, vztahů a mezidruhové komunikace. Od roku 2019 tvoří sérii děl, která sdílí název Sugar be my caramel . Vypráví narativním jazykem. S dávkou nostalgie a humoru obnažují mocenské vztahy a exponují tak jejich zranitelnost. Užívají si záměrného zaměňování rolí a skrze uplatnění technologií odkazují na nehmatatelnost a pomíjivost těchto okamžiků. Spolupracovaly s Institutem Úzkosti, vystavovaly na Fotograf Festivalu, v Českém centru v Paříži a svá videa promítaly na sympoziu Les a na QFF Mezipatra.
Kategorie pro podporu ukrajinských umělců a umělkyň
Pro nízký počet obdržených přihlášek, které splňovaly základní kritéria pro posouzení, jsme se rozhodli vyhlásit prodloužený deadline do 31.8. 2023. Vybraný umělec či umělkyně obdrží honorář a pro Artyčok.TV připravíme publikaci, která představí uměleckou práci vybrané osoby. Vyhlašovací podmínky zůstávají stejné, jako původně.