Reportáže

Pavel Hayek - Otto Zitko - Richard Healy – Jiří Maha – Richard Nikl

Společná výstava umělců Otto Zitka (narozen 1959, žije ve Vídni) a Pavla Hayeka (narozen 1959, žije v Brně), iniciovaná ještě brněnským galeristou Karlem Tutschem, představí dvě odlišné, ale vzájemně se doplňující umělecké pozice. Jejich spojení není demonstrativním výrazem předrepublikového vztahu Brna k Vídni, Pavel Hayek pozval Zitka z důvodu tvůrčí spřízněnosti. Kompozice Hayekových obrazů jsou kompozicemi jen do stejné míry, jako je Zitkovo gesto pravým gestem. Barbara Steiner v této souvislosti hovoří o Zitkově komponovaném gestu a Jiří Valoch o Hayekových obrazech bez kompozice – strukturách sui generis. Strukturální východisko je onou velkou souvislostí mezi oběma uměleckými přístupy. Zitkovy nekonečné čáry obrůstající obrazy a vnitřní zdi Domu umění, půdorysně konkrétní Hayekovy struktury se „samy“ staví do pozice designu.

umělciOtto Zitko, Richard Nikl, Jiří Maha, Pavel Hayek, Richard Healy
kurátorEdith Jeřábková
místoDům umění města Brna
tagy
účinkujícíEdith Jeřábková
kameraPatrick Sedlaczek
zvukPatrick Sedlaczek
střihPatrick Sedlaczek
interviewPatrick Sedlaczek
překladZuzana Frantíková
kategorieReportáže
publikováno15. 5. 2012
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Pavel Hayek - Otto Zitko - Richard Healy – Jiří Maha – Richard Nikl
Bronzové skořápky nejsou neseny přímo rozevřenými konci elipsy. Kovová konstrukce, která na podlaze ještě mluví exaktní řečí techniky, problematizovanou jen lehkým vlněním své trajektorie, se při pohybu vzhůru zužuje a její charakter se tak proměňuje.
Výstava se zabývá kontemplativními díly, která existují sama o sobě jako postupně se rozvíjející otázky, jako jakési sondy plynule přecházející od každodenního až k nevšednímu využívání technických prostředků, jako virtuální haptické cesty vybízející k hlubšímu ponoření, zamyšlení a přehodnocení.