Základní program
Středa
14:00–14:45
REGENERATION: ZAHÁJENÍ / OPENING
14:45–15:15
Ruta Putramentaite, Jonáš Richter: Regenerační poslechové zastavení
Umělecké duo zahájí festival poslechovým zastavením tematicky reagujícím na projekt Regeneration. V případě zájmu se může zapojit hlasem i posluchačstvo.
Ruta Putramentaite pochází z litevského Vilniusu a sídlí v Praze. Tvoří napříč médii sochařství, psaní, zvuku a performance. Ve svém zkoumání kolektivního a osobního využívá své tělo či hlas, vědecké poznatky, fragmenty literárních děl, spekulativní a imaginární scénáře. Opírá se o feministický přístup nového materialismu a zamýšlí se nad tím, co to znamená být člověkem 21. století, uvězněným mezi zrychlenou technovědou a kvapící klimatickou krizí.
Jonáš Richter je absolventem ateliéru sochařství na pražské UMPRUM, kde pokračuje v doktorandském studiu. Zabývá se jazykem a limity komunikace ve vztahu k technologiím. Tvoří v médiích zvukové instalace, fotografie a pohyblivého obrazu. Zkoumá lidský hlas v celé jeho škále a kontextech – v textu, fyzické performance či zvukovém zpracování. Věnuje se také hudební tvorbě, v posledních 15 letech převážně se svým otcem v projektu Richter & syn.
Ruta Putramentaite a Jonáš Richter vytvořili pro online výstavu nové dílo do kapitoly Eroze. Jedná se o audio skladbu, ekofiktivní příběh o vědci dokumentující proměny ekosystému ostrova po ekologické havárii. Formálně se dílo skládá z několika audio záznamů do terénního časopisu, který zachycuje a zkoumá životní prostředí.
15:15–16:00
Bob Kuřík: Nacionalismus a kolonialismus v ochraně přírody: Americké počátky / přednáška
Proč jsou parky národní? Jak souvisí ochrana přírody s koloniální válkou proti domorodcům? Je konzervace coby princip ochrany spojená s konzervativismem coby politickou ideologií? V čem je koncept divočiny problematický? Existují alternativy? Jestliže Bruno Latour označil současné pojetí západní přírody za kombinaci antického platonismu, francouzského karteziánství a amerických národních parků, pak se přednáška zaměří na rozplétání politicko-ekologických souvislostí třetího pilíře.
Bob Kuřík je politický a environmentální antropolog z FHS UK. V současné době se v rámci projektu ResisTerra věnuje zejména rozpracovávání antropologie více-než-lidské resistence za účelem lepšího pochopení hrozeb i nadějí environmentálních politik antropocénu.
Bob Kuřík přispěl do připravované kapitoly Nechráněné přírody od Davida Přílučíka rozhovorem. Společně se zaměřili na koloniální dědictví národních parků, více-než-lidskou rezistenci a mezidruhovou xenofobii.
16:00–17:00
Magdaléna Manderlová: Poslechové cvičení a artist talk
Magdaléna Manderlová představí výběr svých prací z posledních let. Prezentace bude zahrnovat participativní poslechové cvičení (podle Pauline Oliveros). K účasti není potřeba žádných předchozích znalostí nebo zkušeností.
Magdaléna Manderlová je vizuální a zvuková umělkyně působící v Oslu. Pracuje se senzorickou praxí naslouchání a terénního nahrávání, inspirovanou hlubokým zájmem o ekologii, přírodní svět a jeho procesy. Její práce, často site-specific a založené na terénním výzkumu, zahrnují zvukové instalace, kompozice, terénní nahrávky, koncerty, participativní práce a text, a byly prezentovány na mezinárodní úrovni. Ve spolupráci s Michalem Kindernayem pořádá každoroční sympozium věnované akustické ekologii a mokřadu Kozmické louky na Opavsku. Spoluorganizuje program Røst Artist in Residence v Sápmi-Severním Norsku.
Manderlová přispěla do kapitole Eroze videem HISS.
17:00–17:30
PAUZA
17:30–18:30
Thomas Pausz: Making New Land: Silica Cinema / artist talk
Thomas Pausz v přednášce představí svůj projekt Making New Land, sérii děl inspirovaných ekologií pláží. Pausz vytváří fiktivní scénáře a experimentální mediální instalace zaměřené na přírodu, lidské a mimolidské druhy obývající pobřeží. Silica Cinema je třetí kapitolou Making New Land a zaměřuje se na písek, erozi a solastalgii.
Thomas Pausz je designér, umělec a výzkumník narozený v Paříži a sídlící v Reykjavíku. V přednášce promluví o své transdisciplinární praxi zkoumající alternativní ekologie a nepředvídané interakce mezi formami života a médii. Těšit se můžete i na jeho film Making New Land / Silica Cinema pro online výstavu Regeneration. V letech 2022–24 byl Thomas jmenován Stanley Picker Fellow in Art & Design za svůj projekt Haunted Ecologies. V letech 2022–23 byl rezidentním umělcem v Laboratoire Modulaire, struktuře věnované uměleckým postupům v digitálních prostorech na ESAM (Francie). Souběžně s výstavami a mediálními díly Thomas publikuje kritické eseje a eko-fikci. Pausz je docentem na Iceland University of the Arts a vedoucím programu MA Design & New Environments.
Thomas Pausz přispěl do kapitoly Eroze experimentálním videem Silica Cinema, které vypráví o erozi pobřeží a písečných pláží v Normandii a o dopadu eroze na místní ekosystémy.
18:30–19:30
Aliaksandra Yakubouskaya: Re-cycling of dreams / instalace a performance
Umělkyně Aliaksandra Yakubouskaya skrze vizuální a smyslové způsoby a vjemy přiblíží, jak se sny a ekologická specifika konkrétních prostorů v současné době ovlivňují, jak se vzájemně utvářejí a jak mohou posílit naši citlivost, vnímání vícedruhové propojenosti a posílit i ekologickou odpovědnost. Instalace a performance se odehraje v bývalé promítací kabině kina.
Aliaksandra Yakubouskaya je audiovizuální umělkyně z Prahy, původem narozená v Bělorusku. Ve své praxi se věnuje spoluvytváření prostorů a installation-based performance, které vytváří podmínky k interakci s účastnictvem. Jejím projektům předchází důkladný terénní výzkum, jehož součástí jsou cesty, rozhovory, interakce s lidmi, tělesné praktiky a experimenty, jako je neverbální komunikace, kolektivní spaní a podobně, které dále zpracovává pomocí procesů a materiálů a takto formuje meziprostory a místa propojení. Alesya je také jednou ze spoluzakladatelů uměleckého kolektivu. OUTSIDEININSIDEOUTINSIDEOUTSIDEIN, alyakubouskaya.xyz.
Aliaksandra přispěla do online výstavy kapitoly Eroze audiem Interspecies dreaming.
19:30–20:00
PAUZA
20:00–21:00
Artyčok.TV: REGENERATION: KINO
Redakční tým Artyčok.TV představí kapitoly projektu a autorská videa, která jsou jejich součástí.
21:00–21:45
Aliaksandra Yakubouskaya / Ay Lak: hybrid set
Ve svých zvukových vystoupeních a dj setech Ay Lak kombinuje atmosférické ambientní zvukové krajiny s dekonstruovanými rytmy a hravými syntetickými zvuky založenými na nahrávkách terénu a na vokálech, příbězích, ukolébavkách. Následuje tím svůj zájem o vytváření vlastního jazyka, založeného na sémantice a ústních tradicích slovanských kultur.
Čtvrtek
10:00–13:30
Nikhil Vettukattil: Spheres of Insurrection: notes for an un-pimped life / reading group
Místo: Knihova AVU, přízemi hlavní budovy
Kolektivní reading group ke knize Spheres of Insurrection: Decolonizing the Unconscious od Suely Rolnik, která byla poprvé vydaná v roce 2019 a přeložena loni. Bude se jednat o uzavřenou pracovní skupinu pro max. 10 zúčastněných. Využijeme skupinovou práci i terapeutické strategie v kombinaci s kolektivním čtením. Workshop i text budou v angličtině bez tlumočení. Všichni jsou vítáni. Není nutné předchozí čtení.
Na reading group je třeba se předem přihlásit na email regeneration@artycok.tv.
14:30–15:00
Matěj Pavlík, Jiří Žák: PRAXE DEKOLONIZACE: ÚVOD
Umělci Matěj Pavlík a Jiří Žák představí jimi vytvořenou kapitolu Praxe dekolonizace a zahraniční partnerské instituce a osobnosti.
15:00–15:30
Amanda Fayant: Decolonial arts education research and practice / prezentace
Instituce jsou nástrojem koloniální mašinérie, přesto je často kladena otázka, zda může sama instituce dekolonizovat? Přijímá změny prostřednictvím dekolonizačního výzkumu a práce? Tato přednáška představí výzkumnou skupinu „Decolonial arts education research and practice“ („Výzkum a praxe dekoloniálního uměleckého vzdělávání“) a její utváření, cíle a aktivity i plány do budoucna.
Amanda Fayant je umělkyně a výzkumnice původem z Kanady, sídlící v norském Trondheimu. V rámci své umělecké praxe se zabývá identitou a zkoumáním feminismů u původních národů v Kanadě v souvislosti s dopady tamější koloniální historie. Amanda se podílí na kapitole Praxe dekolonizace na několika rovinách. Poskytla svůj vhled do problematiky dekolonizace a života původních obyvatel v kontextu Norska. Zprostředkovala mimo jiné setkání s umělkyní Sissel M. Bergh nebo akademičkou Stine H. Bang Svendsen, které představují podstatné hlasy v rámci připravované podcastové série. Amanda sama pak vystupuje v epizodě podcastu, která se věnuje začleňování principů dekolonizace v rámci výuky a pedagogiky. Do kapitoly také přispěla dvěma texty, jedním výzkumným, nesoucím název Výzkum dekolonizace jako komunita, praxe a součást pedagogiky pečování a textem Čtyři směry neboli Šamanský kruh, popisující tento princip.
Partnerem Artyčoku v Norsku pro projekt Regenerace je The Norwegian University of Science and Technology. Amanda Fayant je hlavní výzkumnou pracovnicí, se kterou autoři Matěj Pavlík a Jiří Žák konzultovali svou kapitolu Praxe dekolonizace.
15:30–16:00
Nikhil Vettukattil: Tenthaus Art Collective / prezentace a artist talk
V rámci prezentace Nikhil Vettukattil představí obecně svou tvorbu, pohovoří o svých nedávných pracích a výstavách a o kolektivní praxi Tenthaus, sociálně angažovaného uměleckého kolektivu z Osla, jehož je součástí.
Nikhil Vettukattil (1990, Bengaluru, Indie) je umělec žijící a pracující v Oslu. Skrze řadu médií, jako jsou zvuk, instalace, performance, text, socha a video, svou praxí zpochybňuje způsoby reprezentace a procesy tvorby obrazu v jejich vztahu k prožitým zkušenostem. Již dříve vystavoval např. FELIX GAUDLITZ, Vídeň (2023), Kunsthall Oslo (2022), Nasjonalmuseet, Oslo (2022), K-U-K, Trondheim (2021), CAPC, Bordeaux (2021), Art Hub Copenhagen (2021), Louise Dany, Oslo (2020), EKA Gallery, Tallinn (2020), Kristiansand Kunsthall (2020), a Le Bourgeois, Londýn (2019). Je členem uměleckých kolektivů Tenthaus a Carrie, a také Ateliéru Kunstnerforbundet a the Institute for Scene Experiments.
Umělec Nikhil Vettukattil sehrál klíčovou roli při konzultování a formování dramaturgie kapitoly Praxe dekolonizace v rámci projektu Regeneration. Jakožto člen naší partnerské instituce Tenthaus se Nikhil stal důležitým průvodcem Jiřího Žáka a Matěje Pavlíka v Oslu a tamní umělecké scéně. Pomohl také vybrat respondenty*ky do stejnojmenné audio-dokumentární série.
16:00–16:30
Sissel M. Bergh: Elmie (2023) / projekce filmu
Bergh sledovala několik let výstavbu průmyslových větrných elektráren ve Fovsen/Fosenu, odpor proti nim a zároveň přítomnost jižních Sámů na pobřeží v regionech Møre a Trøndelag. Bergh dokumentuje sámskou kulturu a její význam v minulosti i současnosti, zkoumá sámské názvy míst, slova, posvátná a obětní místa, hory, vzpomínky a mýty. Pokouší se nastínit, jakým způsobem může jazyk jižních Sámů sloužit jako klíč k odhalování minulosti, a tím nám pomáhá znovu se spojit se zemí a všemi jejími obyvateli - včetně těch mimolidských.
Sissel Mutale Bergh je umělkyně žijící na jihozápadě Sápmi ve městech Tråante/Trondheim a Fovsen/Fosen. Prostřednictvím filmu, sochy, instalace, malby, kresby a textu zkoumá způsoby, jakými se můžeme spojit se světem kolem nás a jak mu můžeme porozumět.
16:30–17:30
Praxe dekolonizace / diskuze
Hosté*hostky: Amanda Fayant, Andrea Průchová Hrůzová, Nikhil Vettukattil
Moderují: Matěj Pavlík, Jiří Žák
V panelové diskuzi se s hostkami Andreou Průchovou Hrůzovou, Amandou Fayant a hostem Nikhilem Vettukatillem pokusíme více přiblížit kontexty dvou zemí, v nichž se ozývá heslo: My žádné kolonie neměli, tak proč se něčím takovým zabývat? Diskuze má za cíl nastínit možné strategie (institucionální, para-institucionální), které chtějí docílit nějaké změny ve jménu tzv. dekolonizace. S jakými reakcemi se tyto iniciativy setkávají? Stávají se ze zastánců dekolonizace nevyhnutelně veteráni či dezertéři kulturních válek?
17:30–18:00
PAUZA
18:00–19:00
Enemies and colonies, patriots and riots. Public narratives of decolonization in central and southeast Europe / diskuze
Hostky: Katarzyna Bojarska, Simona Mitroiu, Aniko Imre, Veronika Sušová-Salminen
Moderuje: Andrea Průchová Hrůzová
Diskuze nabídne prostor pro sdílení výzkumné, veřejné a osobní zkušenosti s tím, jak a kým je dekolonizační agenda chápána a užívána ve střední a jihovýchodní Evropě. Jaké veřejné narativy dominují populární a expertní sféře komunikace? Proč se problematika dekolonizace stala „horkým tématem“ v oblastech politiky a kultury v postsocialistickém regionu? Čtyři mezinárodní výzkumnice prezentují náhledy získané z analýzy digitálních, mediálních a kulturních debat, v nichž dekolonialita sehrává ústřední roli – jako emocionální rozbuška, kulturní zbraň i mnohem více. Debata je součástí výzkumného projektu GAČR Reartikulace totalitních minulostí a polarizace společnosti.
19:00–20:00
SHRNUTÍ DISKUZÍ a REGENERATION: KINO
Redakční tým Artyčok.TV představí kapitoly projektu a autorská videa, která jsou jejich součástí.
20:00–21:00
Obelisk of Light: dj set
Power ambientní projekt zvukového experimentátora Jana Kašpara, ve kterém kombinuje táhlé hudební struktury v melancholickém tónu spolu se sonickým sound designem. Ve svých abstraktních kompozicích mimo jiné využívá digitálně opracovaného zvuku elektrické kytary.
Narodil se v roce 1984 v Hradci Králové, v současné době žije a pracuje v Praze. Hudebník a zvukový umělec. Působí v několika hudebních tělesech různých žánrů. V projektu Obelisk of Light experimentuje s abstraktními zvukovými krajinami a výbušným sound designem. Komponoval hudbu pro řadu současných umělců či pro internetovou platformu Artyčok.tv. Specializuje se na syntézu zvuku tradičních nástrojů a jejich digitální de-konstrukci. Pro kapitolu Praxe dekolonizace projektu Regeneration vytvořil hudbu a sound design pro audio dokumentární sérii a autorské video Matěje Pavlíka a Jiřího Žáka.
21:00–22:00
Nikhil Vettukattil: dj set
DJ z Osla, který hrál na různých místech po celém světě. Jejich abrazivní mixy kombinují experimentální hudební žánry z globální většiny, včetně techna, amapiano, house, kuduro, drillu a garage.
Pátek
10:00–12:00
Amanda Fayant: Indigenous (Cree) Medicine Wheel / workshop
Místo: Knihovna AVU, přízemí hlavní budovy
Workshop se bude odvíjet od konceptu domorodého (Cree) tzv. Medicínského kola/kruhu a bude zahrnovat učení se o filozofiích s ním spojených. Medicínské kolo je vizuální a příběhová reprezentace života od jeho začátku až do konce. Účastnictvo bude mít příležitost Medicínské kolo propojit s vlastními zkušenostmi a vytvořit si tak jeho vlastní verzi.
V rámci sezení se bude zkoumat filozofie a epistemologie související s učením Medicínského kola nebo Čtyř směrů, jak bývá také nazýváno. Workshop začne participativní diskuzí a přednáškou s následným praktickým výtvarným cvičením.
Na workshop je třeba se předem přihlásit na email regeneration@artycok.tv.
11:00–14:00
Miloš Vojtěchovský: Tajuplný ostrov / poslechová procházka
Místo: sraz v Bistro Karel v Troji
Toulka povede ze zahrady Trojského zámku přes lávku na Ostrov. Ten obejdeme a pak překročíme most nad levým vodním kanálem do Stromovky. Toulka je také zvuková procházka, takže se budeme řídit částečně podle zvukové mapy, obsahující přibližně stovku nahrávek zvířecích hlasů a ambientních zvuků. Lze ji poslouchat online přes mobilní telefon připojený na internet. Lépe je slyšet se sluchátky.
Císařský ostrov je tajuplný, největší pražský ostrov Vltavy a je také posledním, než řeka opustí město směrem na sever. Na trojské straně vidíte a slyšíte jediné pražské peřeje. Z Bubenče na ostrov vedou tři mosty, dva u areálu čistírny odpadních vod, třetí spojuje ostrov se Stromovkou. V roce 1905 do západní části ostrova pražský magistrát umístil kalojemy jako součást tehdy postavené čistírny odpadních vod v Bubenči. Od roku 1965 je tu Pražská ústřední čistírna, v letech 2015 až 2018 rozšířená o novou vodní linku. Čistírna zabírá přibližně dvě třetiny plochy ostrova. Pro Císařský ostrov byl vypracován urbanistický projekt, který má vrátit celému území původní přirozený ráz.
Císařský ostrov je součást přírodního parku Drahaň-Troja, tvořeného kotlinou se strmými skalnatými srázy, a od Troje pokračuje k Čimickému, Bohnickému, Drahanskému údolí. Je tu poslední úsek neregulované Vltavy, označovaná jako Divoká. Nejvyšší bod Troji je buližníkový kamýk Velká skála, která má nadmořskou výšku 314 m. n. m.
odkaz na mapu Ostrov: https://aporee.org/mfm/web/?id=511
Miloš Vojtěchovský je historik umění, mediátor a umělec. V roce 1992 spoluzaložil nadaci Hermit, později Centrum pro metamedia Plasy. Spolu s Peterem Cusackem inicioval projekt Nejmilejší zvuky Prahy (2008 – sonicity.cz). V rámci své desítky let trvající tvůrčí, kurátorské a vědecké činnosti kurátoroval i českou sekci mezinárodního networkingového projektu Soundexchange.eu, spolukurátoroval sympozia a festivaly nadace Agosto Foundation a prostoru Školská 28 nazvané vs. Interpretace a Frontiers of Solitude (2016). Pro kapitolu Eroze vytvořil nové umělecké dílo - video.
14:00–15:00
PAUZA
15:00–16:00
Tomáš Šenkyřík: Co nám sdělují zvukové krajiny našeho prostředí / poslechová přednáška
Krajina, která nás obklopuje, zanechává za sebou často fascinující zvuková svědectví, zvukové stopy. Každý živý organismus má svůj unikátní zvukový podpis, každé místo na zemi zní jedinečně. Pronikání do těchto rovin a odkrývání zvukových znamení souvisí s bedlivým nasloucháním sonickým krajinám, ve kterých žijeme. Šenkyřík pohovoří o soustředěném naslouchání zvukovým krajinám, o divočině a zvukovém dobrodružství, které začíná za prahy našich domovů. Stručně také zmíní technické zázemí terénního nahrávání. Přednáška bude postavena na zvukových ukázkách, které Šenkyřík pořídil na nejrůznějších místech v České a Slovenské republice.
Tomáš Šenkyřík je muzikolog se zájmem o terénní nahrávky. Zajímá se o akustickou ekologii a objevování hudebních struktur ve zvukovém prostředí. Fascinuje ho nalézání hudebních kvalit v dialozích mezi přírodou a nepřirozenými zvuky. Má rád soukromé poslouchání přírody, zejména křehkých a tichých zvuků, bez rušivého hluku. V letech 1999–2008 pracoval v Muzeu romské kultury jako etnomuzikolog. Je členem Skupiny, umělecké skupiny pro terénní nahrávky, zvukovou krajinu, orální a sluchovou historii, akustickou ekologii.
Do kapitoly Eroze přispěl Tomáš Šenkyřík audio dílem Zelinka. Nahrávka je časosběrným zvukovým portrétem mokřadu Zelinka v CHKO Záhorie na Slovensku.
16:00–17:00
Kristína Jamrichová: Ani ma to nebaví, keď neprší… / přednáška
Přednáška Kristíny Jamrichové je uvozena následovně: Bavíte sa niekedy o antropocéne so svojou babičkou? Ja celkom často. Ten pojem síce nezaznieva, ale je obsiahnutý v pôde, rastlinách, daždi, o ktorých sa rozprávame. Pohraničnú Záhorskú nížinu, kde žije, sužuje v posledných rokoch výrazné sucho. Obrátiť pozornosť k udalostiam, ktoré predchádzali tejto situácii, znamená mapovať vzájomnú genézu lokálnych technológií a prírodných síl. Vodná a veterná erózia, tamojšie kľúčové krajinné aktérky a ich artefakty, boli skrotené, aby poskytli zdanlivo „pevný a ľahostajný rámec, do ktorého ľudia vsadili svoje túžby po modernizácii“. Tie sa zhmotnili v infraštruktúre rozsiahleho zúrodňovania nížiny, ktorá následne rozpustila predponu antropo v zachránených zbytkoch miestnych močiarov.
Kristína Jamrichová se ve své praxi pohybuje na pomezí sociálně-vědního výzkumu, současného umění a designu. Nedávno dokončila disertaci, ve které zkoumala formy technologií, se kterými se zachází s mladými lidmi s tzv. poruchami chování v rezidenční péči. Působí jako asistentka v Kabinetu designu Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Mezi její výzkumné zájmy patří biopolitika, (ne)privilegovanost, tzv. jinakost, nově také geofilosofie. Souběžně zkoumá možnosti etnografie jako výzvy pro současné umění. Posledních pět let byla součástí mezioborového týmu, který se zabýval politikou bydlení a designem pro třetí sektor.
Do kapitoly Eroze přispěla textem And clouds of dust and sand used to rise over the plain… o roli erozních procesů v Záhorské nížině.
17:00–18:00
Jonáš Gruska: Prečo fotím lišajníky na petržalskom betóne / přednáška
Prednáška sa zaoberá témou občianskej vedy – ako vedeckého nástroja, ako politického aktu emancipácie v životnom prostredí a voľnočasovej aktivity. S dôrazom na huby a lišajníky vysvetluje ako funguje mapovanie biodiverzity pomocou platformy iNaturalist, ktorá patrí medzi najúspešnejšie projekty v odbore.
Narozen v Československu. Studoval na Sonologickém institutu v Haagu (Nizozemí) a na Krakovské hudební akademie (Polsko). Jeho hlavním zaměřením jsou chaotické a polymetrické rytmy, nekonvenční ladění, zkoumání psychoakustických vlastností zvuku a záznamu v terénu. Vytvořil několik site-specific zvukových instalací, založených na rezonančních vlastnostech prostorů a materiálů. Pořádal workshopy na téma sonifikace, nahrávání v terénu, elektromagnetický poslech a programování pro umělce. Je tvůrcem Elektrosluchu – elektromagnetického odposlouchávacího zařízení. V roce 2019 založil platformu bioLOM/mykoLOM zabývající se amatérskou mykologií, lichenologií a širšími perspektivami hub. V roce 2022 spustil první slovenský portál věnovaný lišejníkům — lisajniky.sk.
18:00–19:00
REGENERATION: ZAKONČENÍ
Ostrava: Komunitní hostina na Bedřišce
Událost na Facebooku
Island: Prezentace projektu v The Nordic House
Zveme vás na druhý launch projektu Regeneration – tentokrát na Islandu! Po třídenním pražském křtu online výstavy Regeneration s podnázvem Festival of environmental and decolonial perspectives, se odehraje ještě jeden launch, a v Reykjavíku na Islandu ve spolupráci s partnerskou institucí Iceland University of the Arts ve spřáteleném Nordic House.
Alžběta Bačíková a Janek Rous z platformy Artyčok.TV, která za projektem Regeneration stojí, vás společně se zahraničními partnery provedou nabitým odpolednem! Program odstartuje projekce filmů studentstva z islandské University of the Arts s komentářem Thomase Pausze, který se také autorsky podílel na kapitole Eroze. Nato se můžete těšit na komentované promítání vybraných videí a filmů z online výstavy Regeneration od autorstva kapitol: Davida Přílučíka (Nechráněné přírody), Jiřího Žáka a Matěje Pavlíka (Praxe dekolonizace), a Nikoly Brabcové a Karin Šrubařové (Eroze).
Za podporu projektu Regeneration / Zpětné vazby děkujeme Fondům EHP a Norska a partnerům: Iceland University of the Arts a Icelandic Art Center.
Grafika: Anymade studio Ilustrace: Marie Novotná
Vstup zdarma
Událost na Facebooku
