Od počátku 90. let 20. století dostává Studio mladých umělců relativně stabilní veřejné financování, které zajišťuje jeho základní existenci. Kromě toho se Studio účastní řady národních a mezinárodních společných projektů, výměnných pobytů, rezidenčních pobytů atd., které jsou financovány ze zvláštních grantů, o které Studio žádá. Roční výstavy byly realizovány podobným způsobem a ve většině případů je hostily největší a nejvýznamnější instituce současného umění té doby (Kunsthalle, Ernstovo muzeum, Národní galerie atd.). Ačkoli se organizační rámec a prostory těchto výstav v uplynulých desetiletích značně změnily, hostitelské instituce si mohly být vždy jisty dopadem, který tyto výstavy měly nejen na profesionální uměleckou scénu, ale i na širší publikum. Od zahájení tradice výročních výstav se nikdy nestalo, že by Studio nezískalo finanční podporu buď od ministerstva kultury, nebo od Maďarského národního kulturního fondu.
V roce 2014 se situace zásadně změnila, protože současná vládní kulturní politika se rozhodla nepodporovat existenci a fungování studia ani větších uměleckých institucí, které vystavují současné umění (nebo pokud tak činí, je to pouze formálně a téměř symbolicky). Členové studia se rozhodli pokračovat v tradici každoročních výstav i přes nepříznivé okolnosti a snaží se kompenzovat nemožnost současné situace mobilizací svých osobních zdrojů novými a inovativními způsoby. Jedním z nejdůležitějších přínosů tohoto nového způsobu pořádání výstav je však to, že umělci a jejich díla se fyzicky přiblíží svému publiku. Diváci nejsou nuceni navštěvovat umělecké instituce a galerie (které je stejně považují za platící zákazníky), ale je to umělec, kdo je „navštěvuje“ v jejich každodenním a obvyklém prostředí.
