Rozpouštěním hranic, kulturních konstruktů, národností, taxonomií a kůže transformujeme stará paradigmata člověk/ne-člověk, toxicita/čistota a živý/mrtvý do trvalé spolupráce s cizím. Koneckonců všechny hranice jsou jen přechodné prostory, kde se hmota morfuje a teoretizuje novou existenci.
