Přednášky

Autonomní řeč výstavní architektury

Předkládaný příspěvek je redigovaný extrakt z e-mailové konverzace, kterou jsme několik dnů intenzivně vedli bez přímočarého úmyslu dalšího využití. (Dříve než byla vypsána tato výzva). Reflektuje pestrou zkušenost s institucionálním uměleckým provozem, kterou jsme postupně prošli především po roce 2000. V rámci konverzace jsme si z širokého spektra možných vybrali a performovali dvě různé identity, pozice: výstavní architekt a metodik nových výstavních strategií. Přes vysokou míru rozbíhavosti, snahám o humorné vypointování, historické exkurzy nebo pokusy o definice, dominuje e-mailové korespondenci snaha snést z různých stran dostatek argumentů, aby současné institucionální prostředí bralo výstavu respektive „dělání výstav“ s adekvátní pozorností. Na metodické otázky jak vizualizovat současné umění v galerijním prostředí tedy může odpovídat patrně pouze nepřímo a nedochází k žádným jednoznačným návrhům. Přesto jsme oba spontánně přesvědčeni, že se daného tématu dotýkají, přinejmenším v momentu, kdy pro III. Tematický okruh bude uzávorkováno slovo současný.

Jakub Stejskal

umělciTomáš Svoboda, Ondřej Chrobák
místoNárodní galerie v Praze – Veletržní palác
tagy
účinkujícíOndřej Horák, Tomáš Svoboda
kameraJiří Havlíček
zvukJiří Havlíček
střihJiří Havlíček
překladZuzana Frantíková
kategoriePřednášky
publikováno3. 12. 2012
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Autonomní řeč výstavní architektury
Milana Mikuláštíka lze těžko definovat pouze jako kurátora. Vyprofiloval se do velké míry především jako svébytný autor, člen dua MINA (společně s Janem Nálevkou) a skupiny Guma Guar, kterou v roce 2003 spoluzakládal. Spolupráce s touto skupinou, ale také vlastní práce – často kritická a vyjadřující se k politickým strukturám globalizovaného světa – pak vedly k podobně zaměřené kurátorské činnosti.
Antonia Majaca je kurátorka, teoretička a pedagožka. Působí na IZK Institute for Contemporary Art na Univerzitě v Grazu. Soustředí se na umělecký interdisciplinární výzkum a epistemologii umění ve věku algortimizace.
Série rozhovorů s názvem Berlin: We Should Talk si vytyčila za cíl zprostředkovat vybrané osobnosti spjaté s berlínskou uměleckou scénou. Jedná se o vizuální umělkyně, kurátorky, teoretiky, filmaře, pedagogy.
Tomáš Knoflíček je síce vyštudovaný, aktívne pôsobiaci historik umenia zameraný na stredoveké umenie a pedagóg na Fakulte umenia na Ostravskej univerzite, ale zároveň sa pohybuje v širokom poli kultúrnych aktivít čoby kurátor súčasného umenia a hudobník.
Do centra jeho záujmu spadá predovšetkým spoločenská rola umenia, hlavne jeho komunikačný potenciál vo verejnom priestore.
Galéria Kurzor je projekt spravovaný Centrom pro současné umění Praha, ktorý sídli priestore bývalej pekárne v pražských Holešoviaciach. Každoročne dáva vybranému kurátorovi či kurátorke priestor a produkčné, finančné a inštitucionálne zázemie pre uskutočnenie celoročného dramaturgického plánu v podobe výstav, doprovodných programov a publikacií.