Profily

Galerie Pavilon

Prostor Pavilon vznikl v roce 2008 z iniciativy studentů AVU, Jana Pfeiffera a Pavla Sterce. Své jméno získal podle Vinohradského pavilonu, kde se v roce 2007, v jednom z prázdných obchodů společně s Alešem Čermákem odehrávaly první výstavní aktivity těchto umělců. V současnosti se Pavilon nachází na malostranském dvorku poblíž Karlova mostu. Místo původně sloužilo jako konírna a později jako kůlna. „Malý prostor se nám zdál příhodným opakem k velké školní galerii GAVU, chtěli jsme vytvořit místo kde si budou moci studenti (nejen z AVU) vyzkoušet spolupráci s kurátory.“ Říká Sterec s Pfeifferem. Pavilon se tedy stal externím prostorem AVU pod kterou je veden. Díky malému prostoru se využíval především k samostatným výstavám, během tří let proběhlo dvacet čtyři měsíčních výstav, v široké škále médií a témat. Na vedení Pavilonu se začal od roku 2011 podílet Tomáš Vaňek. Došlo k proměně koncepce programu, od února 2011 v Pavilonu probíhají tzv. Situace – série jednovečerních událostí, během kterých jednotliví autoři nebo umělecké skupiny či teoretici a kurátoři přestavují krátké konstelace, gesta, jež se mohou pohybovat kdekoli v linii site specific instalace až performance. Situace nenesou názvy, ale pouze čísla, součástí každé Situace je její dokumentace na stránkách Pavilonu. Způsob jakým se Situace archivuje je na autorech a volí k tomu různé prostředky. Archivováním vzniká současně databáze různých strategií a přístupů k nastavenému programu. Situace nejsou datově ani časové limitovány, mohou se odehrávat v různých intervalech. Délka trvání programu Situace je také otevřena.

místoGalerie Pavilon
tagy
účinkujícíJan Pfeiifer
kameraRadim Labuda
zvukRadim Labuda
střihRadim Labuda
interviewRadim Labuda
překladAdéla Dörnerová
playlistyProfily galerií a institucí
kategorieProfily
publikováno11. 7. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Galerie Pavilon
Současné kurátorství se proměnilo. Od snahy budovat si odstup a chránit vyváženou reflexivní pozici se dostalo spíše k rovině empatie, spolupráce a snahy o dehierarchizování. Jistě tomu tak není vždy – ale právě Adamcova praxe je dobrým příkladem toho, jak pokus o naplňování tohoto způsobu kurátorování nese plody.
Historička umění a kurátorka Pavlína Morganová v současnosti působí na Akademii výtvarných umění v Praze, na tamní katedře dějin umění a Vědeckovýzkumném pracovišti.Je autorkou knihy Akční umění a podílela se na přípravě antologií České umění 1938-1989 – programy, kritické texty, dokumenty a České umění 1980-2010 – Texty a dokumenty.
V roce 2005 Pavlína Morganová kurátorsky připravila výstavu Insiders. Měla mapovat tehdy nejmladší generaci umělců, jež vstupovala na scénu kolem poloviny 90. let.