Reportáže

*.gif FESTIVAL 2012

Mezinárodní festival krátkých GIF (Graphics Interchange Format) animací, se zaměřuje především na volnou a svobodnou tvorbu lidského ducha. V několika stovkách promítacích hodin představuje širokou přehlídku současné celosvětové produkce. 

V jeho průběhu se představilo na 600 animací z celého světa, součástí byla i sekce prezentující stovku animací z České republiky. Festival nabídnul unikátní uvedení snímků renomovaných autorů.

Formát *.gif se používá již od roku 1987, kdy byla představena jeho prvotní verze. Animovaný.gif dnes zažívá opětovné vzkříšení a proto je *.gif FESTIVAL zaměřen právě na něj! Jedná se o nenáročný formát, vykazující kvality jichž použitím jiných formátů nedosáhneme.

Podobně jako v kině, je divákům nabídnut pohyblivý obraz. V porovnání s filmovou projekcí je zobrazeno pouze několik desítek stále se opakujících snímků. Chybí hudba, zvuk, dialogy, titulky i komplikovaný příběh. Místo toho divák nachází repetitivnost, otevřenost a prostor pro fantazii.

Animovaný.gif je díky svým omezením a z nich vyplývajícím vysokým stupněm stylizace skvělým uměleckým prostředkem. Může tak v sobě v případě vhodného zpracování ukrývat sdělení několikanásobně překonávající datově náročnější formáty a to v rozsahu několika málo snímků. Jeho důležitou vlastností je i jeho pozice na pomezí statického obrazu a videa vyžadující jak výtvarný tak filmový přístup.
Animovaný.gif nás přitahuje jako formát povahy TRASH / TREASURE.
Animovaný.gif je vizuální perpetuum mobile minimálního datového obsahu.

Black Media

 

umělciViktor Vejvoda, Martin Bražina, Jakub Geltner
kurátorViktor Vejvoda, Martin Bražina, Jakub Geltner
místoČeská republika
tagy
účinkujícíViktor Vejvoda, Martin Bražina, Jakub Geltner
kameraMiguel Cerro
zvukMiguel Cerro
střihMiguel Cerro
interviewMiguel Cerro
kategorieReportáže
publikováno4. 3. 2013
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
*.gif FESTIVAL 2012
Díla Lukáše Prokopa se vymykají jednoduchým kategorizacím, neboť je jim vlastní oscilace mezi různými médii: subtilně spojuje práci s videem, grafikou, objektem, fotografií, textilem, psaním nebo digitálním tiskem. Aktivním zapojením technologických kreativních procesů do tvorby Prokop taktéž záměrně problematizuje i svou autorskou roli jako výhradního producenta uměleckého obsahu/díla.
At a moment of digital ubiquity, it may be easier to treat the data from digital platforms as primary in contemporary innovation and to believe that, if coated with sensors in an internet of things, the stiff, dumb world will suddenly become responsive and “smart.” But the heavy lumpy components of space are themselves information systems that don’t really need digital devices to make them dance.