Profily

Galeristé 05 - Iva Nesvadbová

Pro cyklus Galeristé přebíráme informace z webu či oficiálních tiskových materiálů galerie

místoČeská republika
tagy
režieMark Ther
účinkujícíJan Skřivánek, Iva Nesvadbová
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
interviewJan Skřivánek
playlistyGaleristé a Galeristky
kategorieProfily
publikováno31. 1. 2018
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Galeristé 05 - Iva Nesvadbová
Sbírka Alberta di Stefana a Eugenia Percossiho má, vzhledem k dění na české umělecké scéně, reprezentativní charakter a je v ní zastoupena i řada zahraničních umělců, především těch, kteří vystavovali v rámci projektů centra. Sběratelé se nesoustředí na žádný typ média výlučně, jsou vedeni především osobním vkusem, nikoli obchodní hodnotou děl. Ta spoluutváří jejich životní prostor na zrekonstruovaném zámku v Třebešicích, kde je k vidění i množství specifických uměleckých instalací a realizací in situ.
Monumentální íránská zakázka pro šáha v Teheránu, jejíž náhled prezentujeme, je z roku 1977. Před svým náhlým ukončením v roce 1978 způsobeným íránským převratem stihla Československu přinést velké zisky, z čehož Art Centrum politicky čerpalo – na intervenci tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala oceňujícího její ekonomický přínos režimu přešla v roce 1977 pod Federální ministerstvo zahraničního obchodu, což odvrátilo hrozbu jeho zániku.
Rozhovor s Jiřím Ptáčkem o důvodech a okolnostech zakládání prvního porevolučního spolku, zastřešujícího zájmy výtvarné scény a s Petrou Hůlovou o Asociaci spisovatelů.
Na konci roku 2012 se do konkurzu na ředitele Domu umění města Brna přihlásilo pět uchazečů. Zřizovatel této instituce, brněnský magistrát, odmítal zveřejnit jejich jména s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů.Novou ředitelkou byla na doporučení výběrové komise nakonec jmenována Terezie Petišková. Jedním ze dvou neúspěšných uchazečů byl dosavadní ředitel Rostislav Koryčánek; po vyhlášení výsledků byl ze své funkce předčasně odvolán. Důvody tohoto předčasného odvolání zůstaly ze strany magistrátu bez jakéhokoliv vysvětlení.
Často vystupují jako blahosklonní mecenáši, kteří se rozhodli z dobré vůle dát stranou něco z nastřádaných milionů a přispět tak k veřejnému blahu a rozvoji vysoké kultury. Jejich na první pohled dobré záměry bychom však měli vnímat v kontextu pohnuté politické a ekonomické historie (nejen) naší země. Měli bychom se ptát, jak ke svým majetkům přišli a kolik společenských nebo ekologických škod napáchali při jejich hromadění.