Landscape as a Poetic Metaphor

Vladimir Milanović je grafik z Bělehradu. V bělehradské galerii Grafički Kolektiv představil cyklus nových digitálních koláží, ve kterém se zabývá tématem krajiny v kontextu historie evropského a světového umění.

umělciVladimir Milanović
místoGrafički Kolektiv
tagy
účinkujícíVladimir Milanović
kameraRadovanović Vojislav
zvukRadovanović Vojislav
střihRadovanović Vojislav
interviewRadovanović Vojislav
publikováno27. 4. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Landscape as a Poetic Metaphor
V srdci Madridu leží po bouři klidný, byť zpustošený lesopark. Pastevectvo, ovce a psi se procházejí mezi větvemi vyvrácených stromů. V ptačím zpěvu, třepotu listí a šumu okolního velkoměsta se může jednoduše ztratit soustředěný šepot stáda. Staré zdi i nové bariéry uzavírají toto území. V noci se jeho hranice na vrcholu kopce rozplývají. Pod černou oblohou se vynořují obrysy jeho obyvatel. Země rezonuje a město se třpytí.
Dvě přednášky krajinářských architektů představují možné způsoby proměny zeleně ve městech. Tom Muller hovoří o klimaticky funkčním, udržitelném, realizovatelném a biodiverzitu podporujícím procesu, který je akceptovatelný veřejností. Štěpán Špoula představuje projekty a strategie zaměřené na řeku ve městě.
Randal Plunkett představuje jedinečný přístup k obnově divoké krajiny, nazvaný V-wilding. Ten kombinuje ekologické principy s veganskou filozofií a nabízí model udržitelné obnovy přírodních stanovišť. Dalibor Dostál se vedle toho zaměřil na návrat velkých kopytníků jako způsob obnovy biologické rozmanitosti, která dnes mizí bezprecedentní rychlostí.
Požádal jsem přátele, aby mě dovezli se zavázanýma očima a s velkým zrcadlem na pobřeží Baltického moře ve Východním Německu. Po našem příjezdu přátelé postavili zrcadlo na pláži tak, aby odráželo moře. Dovedli mě k zrcadlu a já jsem se posadil zády k moři, sejmul pásku z očí a sledoval odraz moře v zrcadle.