Jan Švankmajer (nar. 1934) patří k předním představitelům české filmové a výtvarné scény posledních čtyřiceti let. Jeho dílo je v dominantní míře určováno filozofií a tvůrčími postupy surrealismu.
Výstava představuje Švankmajerovu tvorbu v celé její šíři a poukazuje na to, kterak je jeho filmová tvorba nedělitelně spjata s jeho ostatními výtvarnými projevy, ať již jde o kresby, koláže, frotáže, objekty či autorovu unikátní experimentaci s vnímáním uměleckých děl prostřednictvím hmatu (taktilní umění).
Švankmajerovo dílo je v tomto smyslu ztělesněním synergického efektu či – řečeno surrealistickou terminologií – univerzálnosti uměleckého výrazu. Tuto synergii autor naplňoval také v tvůrčím dialogu se svou ženou Evou Švankmajerovou, který výstava též nezbytně tematizuje. Výstava by měla prezentovat autorovu imaginaci jako neustále se obnovující zdroj jeho tvorby, která – jak ukazuje celosvětový ohlas jeho díla –, je univerzální nejen v používaných prostředcích výrazu, ale také ve schopnosti oslovit diváka a vtáhnout jej do inspirativního dialogu.
Koncepce výstavy se odvíjí od jednotlivých filmů a prezentuje nejen artefakty a scény z autorových filmů, ale i jeho volnou tvorbu (objekty, koláže, frotáže, grafiku a taktilní objekty), která na filmy navazuje nebo jim předchází. Výstava tím poodhaluje autorovy inspirační zdroje a důležitost, kterou pro něj měla spolupráce s jeho ženou Evou na výtvarné stránce jednotlivých filmů. Tento komplexní pohled na tvůrčí proces postupně odkrývá i konstantní a obsedantní témata Švankmajerovy tvorby (dětství, sen, jídlo, erotismus, loutkové divadlo, atd). Výstava je doplněna o dokumentaci k jednotlivým filmům (pracovní fotografie, filmy o filmu, ukázky z technických a kreslených scénářů, pracovní deníky, publikace, kritiky, plakáty atd.) a počítá s projekcí ukázek z filmů.