Pomocí konstrukcí – mnohdy krkolomných – nám Eva Koťátková nabízí díla vztahující se v zásadě k jednoduchým, základním otázkám každodenního života. Jak sama uvádí, zabývá se situacemi, jako je společenská izolace a neschopnost komunikace. Ukazuje roli jedince v nejpodstatnějších sociálních strukturách, kterými jsou domov, rodina, škola. Jakýsi vlastní „životopis“, který je pastí, v níž může být člověk lapen, kdy nás zradí vlastní tělo či se proti němu bouří okolní prostředí. Také tématem nejnovějšího projektu připraveného přímo pro prostory českobudějovického Domu umění je „životopis“.
