Reportáže

Pôdorys premenlivosti

Výstavný projekt “Pôdorys premenlivosti” si kladie za úlohu tematizovanie priestorových premien vo vzťahu k inštitucionálnemu rámcu galérie. Problematizuje galériu, ktorá sa stáva už nielen miestom expozície, ale aj miestom exponovania javov, ktoré sa odohrávajú mimo jej “pôdorys”.
Motiváciou výstavy je upriamenie pozornosti diváka na často marginalizované javy odohrávajúce sa v priestore galérie. Našou snahou je zintenzívnenie citlivosti na “exponáty” ktoré nie sú súčasťou dramaturgie klasického výstavného plánu, ale podieľajú sa na zážitku z vnímania miesta. Výtvarníci zúčastnení na projekte – Magdaléna Kuchtová, Daniel Dida, Juraj Gábor – pracujú s reálnymi predmetmi, ktoré sú súčasťou galerijnej inštitúcie. Ich premiestňovaním, preskupovaním, zmnožením či odoberaním pretvárajú priestor tak, aby došlo k narušeniu tradičnej schémy vnímania artefaktu. Dielo je nahradené reálnym, banálnym alebo úžitkovým predmetom, cez ktorého vnímanie dochádza k reflexií a prehodnocovaniu zaužívaného spôsobu pohľadu a správania sa vo výstavnom priestore.

umělciJuraj Gábor, Daniel Dida, Magdaléna Kuchtová
kurátorJán Kralovič
místoTurčianská galéria
tagy
účinkujícíJán Kralovič
kameraDano Dida
zvukPeter Barényi
střihPeter Barényi
interviewPeter Barényi
kategorieReportáže
publikováno15. 3. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Pôdorys premenlivosti
„Co je legální nemusí být legitimní“
Dokument se snaží objasnit historii spojenou se Spolkem výtvarných umělců Mánes a Českým fondem výtvarných umění a to především s důrazem na privatizační a transformační období 90. let. Současně dokumentuje aktivity umělců a teoretiků sdružených v iniciativě Mánes umělcům, kterým není lhostejný zcela nelegitimní způsob, jakým se dnes zachází s kulturním dědictvím.
Existuje v jejich provozu vize a případně koncepční plán, který by reflektoval proměňující se technologické podmínky současného umění? A jaké formy institucionální péče o pohyblivý obraz by tyto instituce vůbec měly nabízet? Jde o podporu při produkci, vystavování, uchovávání? Jak vypadají smluvní vztahy mezi nimi, autory a autorkami?
Název „Pravda proti lásce vyznačuje záměr nahlédnout průběh studentských stávek na vybraných vysokých uměleckých školách na konci roku 1989 z ne zcela zažité perspektivy. Cílem výzkumu je přiblížit význačnost dění na daných institucích v širším rámci celostátní studentské stávky jakožto výrazného momentu takzvané sametové revoluce.