Autor pracuje s modernistickou vizualitou a jazykem, které jsou pomocí následující abstrakce transformovány do současné podoby. Konotace týkající se tvorby umělců spojených s meziválečným obdobím, zejména s fenoménem Bauhausu, se nevztahují pouze na samotná díla, ale také na jejich popis. Název série Bau odkazuje jednak na slovní základy školy ve Výmaru a Dessau, jednak na způsob, jakým autor přistupuje k malbě. Nevnímá jej jako plochu, jejíž hloubka je vytvářena optickými efekty barevných vrstev. Své obrazy doslova staví. V rámci dosaženého umělého díla autor používá barvu, plátno i základní nátěr jako rovnocenné prvky, které dohromady tvoří jedno soudržné dílo. Výsledná materiálová harmonie evokuje plasticitu objektu.
