Zlatá kolekce

Zlatá kolekce představuje dva nové malířské soubory. První Stratil vytvořil na jaře ve školním ateliéru na FaVU VUT Brně (Jarní kolekce), druhý vznikl během prázdninového pobytu na Mikulovském výtvarném sympoziu „dílna“ (Letní kolekce). Od jara do léta se sice původní grotesknost obohatila o rozkošnický lyricismus, oba soubory ale spojuje jak pojetí „portrétních galerií“, tak ústřední motiv pánského přirození, jehož zmohutnělou verzí jsou vybaveni jak muži, tak ženy. Ať už penisy netečně visí v rozkroku, poslušně se ovíjejí kolem stehna nebo lačně trčí, vždy podtrhují charaktery Stratilových fiktivních i historických postav.

Jiří Ptáček

 

umělciVáclav Stratil
kurátorJiří Ptáček
místoGalerie Jelení
tagy
účinkujícíVáclav Stratil
kameraJiří Havlíček
zvukJiří Havlíček
střihJiří Havlíček
interviewJiří Havlíček
překladTereza Stejskalová
publikováno7. 12. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Zlatá kolekce
Co je za tím lesem? Poznáš dřeviny? Tady rozbalíme svačinu? Který z přítomných démonů je nejhlasitější? Chodí sem Ester někdy zpívat? Je za stromem hubenej trpaslík? Byla Ester v Japonsku? Je tam ráno, nebo večer? Cítíš tu vůni chorošů? Koho milují brouci? Nešly jsme už tudy? Je ten mech v pořádku? Proč tam není nikdo nahej? Stříkáš se proti klíšťatům? Je to podle fotky? Pozná Ester houby?
Bylo nebylo ve vyčerpaném čase, v němž se prý nemohlo nic stát. Každá výstava je malou bitvou ve vřavě kulturní války. Jednotlivé potyčky zpevňují názorové linie i se jimi dílem prolamují. Jejich rytmus a souzvuk je tlukotem srdce svářící se obce. Kulturní válka je předzvěstí i sublimací. Jejímu rachotu jde snadno uniknout.