Umění Videoarchiv VVP AVU Online výstavy Audio-vizuální umění 212 výsledků

Umění
Kakalík, Ivan Mečl
„Celovečerní“ film Nasvícená smrt natočili v roce 2000 Ivan Mečl a Kakalík (David Kalika) v produkci TeleDVision nakladatelství Divus. Z okruhu Divusu pocházeli i herci, většinou výtvarní umělci. Film ukazuje divokost Prahy 90. let s příznačnými dobovými kulisami: reklamními agenturami, mafiánským prostředím a veterány z války v Perském zálivu. Nejen hlavní postavou detektiva nezapře příbuznost s filmy Víta Soukupa.
Výstava s názvem Into Thin Air je založena na předpokladu existence fantazijního prostoru – slovní spojení „beze stopy“ naráží na zmizení do neznáma, polozapomnění, částečné vymazání. Věci stále „jsou“, přesunou se ale do alternativní poloskutečnosti, v níž mohou nedefinovatelně existovat.
Jiří Surůvka
V podstatě jde o bizarní panoptikum těžící z tělesných a hereckých (i pěveckých) nedokonalostí hlavních aktérů, kteří se inspirovali obskurní estetickou disfunkčností svých předloh jako byli: oni sami, Stalin, Hitler, Lenin, Miki Volek, Gary Glitter, skupiny Olympic a Katapult, české divadlo, česká estráda a pop music, vlastní rodiče, čeští historici umění, básníci a celá řada dalších; jist si nemohl být nikdo ani v hrobě, že nebude fatálně zesměšněn a potupen.
Ivars Gravlejs
Naše filmy se dají rozdělit na dvě skupiny: umělecké (sledování nějaké ideje, experiment) a dokumentární (běžné dění ve škole – rvačky mezi spolužáky, učitelé). Filmy nazvané „I.R.Piktuers“ (I. = Ivars, R. = Rinalds, Piktuers = zkomolené anglické slovo Pictures) jsme převáženě natočili v letech 1992–1993 na základní škole v lotyšské Rize.
Vlny tzv. barevných revolucí v bývalých sovětských republikách, jako např. v Gruzii („růžová revoluce“) nebo na Ukrajině („oranžová revoluce“), jsou povstání za spravedlivé a demokratické prezidentské volby. Duch barevných revolucí, který se vyznačuje neuspokojivým stavem volebních institucí a snahou tento stav vylepšit, je přítomen téměř ve všech postsovětských republikách.
Kamera Skura
Tvorba umělecké skupiny Kamera skura (*1996) vyvěrá ze společné mytologie. Členové skupiny ironicky komentují klišé spojená s vnímáním a interpretací umění. Volba média je vždy podřízena sdělení, jejich akce nabývají podoby mystifikačních parodií na bázi smyšlených osobních příběhů, pseudointelektuálních přednášek, pseudovědeckých pokusů, parodických spirituálních seancí, divadelních představení, pokřivených sociálních sond atd.
Vladimír Havlík
Jestrdej (1983), němý černobílý film na pomezí videoperformance o malých mystériích všedního dne s prvky klasického filmového gagu, následně doprovodil komentářem, v němž reflektuje svou tehdejší pozici „olomouckého performera”. Vznikla tak práce Yesterday (1983–2008), kterou začíná pravidelná rubrika videí z videoarchivu VVP AVU.
Impulzem k výstavě „Prompted“ se stala společná fascinace tří umělců a kurátora ambivalentním prostorem, jejž otevírají aurální díla. Vybrané umělecké projekty se zakládají na dialogu mezi autorským hlasem, který dodává rámec uměleckému prožitku, a spontánně nahranými obrazy a zvuky okolí.
Transform brings together six videos, which coming from different artistic and thematic approaches they use as technical resource the transformation of the image (widely understood) in the process towards a final outcome, different from a certain initial situation. The visual (or sonic) transformation is carried out by resources such as addition, division and negation/fusion.
While profit rules and quick information flow is raping minds it’s difficult to define its role. Represented works show two different, parallel lines. One of them is a line of contemporary art which critically relates to a society, directly pointing to the problems and raising questions. And the other one is orientated to the internal logic of creative act, telling stories by means of formal features of used media.
What kind of contemporary artists come from Bosnia and Herzegovina? What kind of cultural figures did the generation of the upcoming artists in Bosnia have at their disposal, at the time of their “spontaneous cultural formation”, until they have (in)formally decided to become a part of the discourse of “the contemporary visual art”?
Každodenní život nám zprostředkovávají vánoční stromky a ozdoby, roboti a starožitnosti, protože to, co se nedá vložit do lidských vztahů, se vkládá do předmětů. Hračky, ozdoby a praktická nářadí jsou objevovány prostřednictvím formálních experimentů, jsou vystavovány humorným způsobem, interpretují svět s rafinovaným půvabem a poskytují prostor k uvolnění všech druhů napětí.
8 heart icon 10 11 ...18