StonyTellers 5 výsledků

StonyTellers

Instalace je něčím mezi hrou, uměleckým výstupem a terapeutickou zkušeností. Lze ji nezúčastněně projít, v klidu si v ní odpočinout a zkrátka si ji užít, nebo se na moment ztotožnit s jedním z aktérů lesního požáru, který se snaží najít východisko z naprosto neznámé krizové situace. Cílem této hry ale není zvítězit nad ostatními hráči-jenom společnými silami je totiž možné znovu vybudovat říši, která právě zanikla.
The group exhibition presents works in different media by emerging artists from Czech Republic, Poland and Germany that refer to folk and indigenous traditions, beliefs and crafts, magical thinking and animism, using the language of poetry, speculative theories and storytelling. Using these various approaches and narratives the artists explore topics related to letting go, unlearning, loss or mourning in the context of the individual and collective traumas.
Nástroje, jež přinesl technologický pokrok a společnost sítí, vytvářejí alternativní způsob, jak navazovat komunikaci a budovat nové vztahy mezilidské i mezidruhové spolupráce. My však navrhujeme zaposlouchat se do zvuků praktik spojených se společenstvím: rituálnost, koexistence se světem rostlin, zvířat a hub, rozpouštění přecitlivělosti individuálního „já“ ve prospěch kolektivního „my“, citlivost vůči příběhům a perspektivě rostlin a zvířat, ropy nebo oblaků.
V současné době se setkáváme s tím, že o těchto změnách a katastrofách slyšíme v regionální veřejné debatě mluvit lidi z vědy, úřadů nebo politiky, kteří pro popis probíhajících změn a blížících se katastrof využívají autoritu expertních obrazů. Obrazy vymykající se zavedeným normám vědecké reprezentace ve veřejném prostoru nevidíme, a hlasy těch, jichž se tyto změny bezprostředně dotýkají, je slyšet ve veřejné debatě buď málo, nebo vůbec. Přítomnost planety jako aktivní síly produkující vlastní obrazy a způsoby jejich sdílení ale dává moc právě těmto alternativním hlasům, jazykům a obrazům.
Výstava Luhovaného Vincenta si v letošním roce kladla za cíl podívat se na lázně z hlediska uměleckých realizací ve veřejném prostoru. Ty pro každé město často znamenají nedotknutelné pozůstatky minulých dob, režimů a idejí, ale také ilustrují současný vkus a společenskou poptávku. Festivalové téma Bez nánosu reflektovali kurátoři prostřednictvím site-specific uměleckých děl a instalací, ale také performancí a neočekávaných situací. Tři komentované procházky výstavou v rámci festivalu zároveň nabídly dostatek prostoru pro teoretické zhodnocení a plodnou debatu s návštěvníky.