Na počátku každé kresby je soustředěné pozorování – předmětu, jevu nebo situace – umožňující vstřebat to podstatné. A to jak toho nejmenšího detailu, tak i uvědomění si, které vnější charakteristiky předmětu nebo jevu je možné pominout. Zdánlivě nejjednodušší motivy z okolního světa, kresby židlí či hrnků však nejsou kresbami skutečných židlí nebo hrnků, nejsou přepisem reality.
