0:04:52
Autorka se v první polovině sedmdesátých let rozhodla opustit malbu a věnovat se kresbě. Skrze toto médium se v plošných i prostorových realizacích dotkla základních otázek souvisejících jak se samotným tvořením, tak s procesem poznání.
Připravovaná výstava pro prostor Městské knihovny i tištěný průvodce po výstavě shrnou všechny důležité přístupy dosavadní tvorby Jitky Svobodové a naznačí východiska směrem k té budoucí. Tedy svět existujících předmětů (stoly a židle, stromy), jevů (například pohybujících se záclon) včetně tak důležitých témat, jako jsou stromy zobrazené v nejrůznějších médiích.
Na počátku každé kresby Jitky Svobodové je soustředěné pozorování – předmětu, jevu nebo situace – umožňující vstřebat to podstatné. A to jak toho nejmenšího detailu, tak i uvědomění si, které vnější charakteristiky předmětu nebo jevu je možné pominout. Pro toto zkoumání zvolila zdánlivě nejjednodušší motivy z okolního světa, nicméně kresby židlí či hrnků nejsou kresbami skutečných židlí nebo hrnků, nejsou přepisem reality. Jsou esencí předmětu, vznikly spojením jeho vnějšího a vnitřního jsoucna, jsou jejich nezvratnou podobou, neboť odkazují k jejich fenomenologické podstatě. Samozřejmost, s níž jsou autorkou kresby předmětů předkládány, zároveň vzbuzuje neklid a napětí u diváka, kterého nutí promýšlet viděný svět odlišnou optikou, pracovat s vlastní pamětí a s vlastním dojmem z věcí samotných.
V rámci výstavního a publikačního projektu je představen výběr z tvorby Jitky Svobodové, ucelené série i tematické celky mimo chronologické řazení, aby bylo vidět, jak autorka jeden námět průběžně proměňuje.
