Fundamenty & Sedimenty / Vzpoura hraček 2011

Výstava se zaměřuje na výběr konkrétních děl umělců několika generací. Tato díla jsou kurátorsky vybrána na základě určitého referenčního klíče. Tím je důraz na oproštěnost a reduktivnost formy a na základní obrazové a prostorové formy – kruh, čtverec, obdélník, linie, osa, krychle, kvádr, koule apod. Zároveň je sledován jejich přenos do zvěcňovaných či metaforických poloh (např. koule/hlava, linie/horizont, obdélník/dveře).
V každém takovémto FUNDAMENTU je odhalován obsahový SEDIMENT, něco, co zde uvízlo a co má svou platnost pro sdělování nějaké situace (prostorové, obsahové, vztahové, významové). Zároveň jsou sledovány i formy v mezistavu, v situaci transformace, formy organické, ale i formy hybridní.

umělciJindřich Zeithamml, Hermína Týrlová, Jiří Sopko, Jan Merta, Ivan Pinkava, Vladimír Kopecký, Jaromír Novotný, Jitka Svobodová, Petr Písařík, Aleksandra Vajd, Jiří Matějů, René Hábl, Vladimír Kokolia, Josef Mladějovský, Petr Nikl, Robert Šalanda, Jiří Petrbok, Lubomír Typlt, Markéta Hlinovská, Monika Immrová, Daniel Hanzlík, Jonáš Czesaný, Ondřej Přibyl, Vojtěch Míča, Michaela Maupicová, František Sádek, Hynek Alt, David Pešat, Jakub Lipavský
kurátorPetr Vaňous
místoGHMP – Městská knihovna
tagy
účinkujícíPetr Vaňous
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
interviewJan Vidlička
překladEva Maršíková
publikováno30. 3. 2011
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Fundamenty & Sedimenty / Vzpoura hraček 2011
Odcizení od přírody prožívá moderní člověk naší zeměpisné šířky s plným vědomím už několik generací. Žijeme se stresujícím pocitem, že cosi životně důležitého přecházíme, že v chodu podporujeme společnost, která přehlíží udržitelnost, a tudíž i možnost přežívání dalších generací všech živých druhů. Současný vývoj nám nepředvídatelným průběhem ročních období dává najevo i další posuny.
Práce, které jsou na výstavě, vznikaly mezi roky 2003 až 2008. Všechny jsem dělal v období svého pobytu v Čechách. V Indii jsem tehdy moc nemaloval, spíše si jen zkoušel. Práce na papíře jsem vytvářel většinou jako zkoušky toho, co budu malovat na plátno. Ovšem mnohdy se stane, že ty papíry dopadnou nakonec líp než ty plátna. Papíry mi i připadají tou svou jemností pro takový způsob práce vhodnější. Ale je těžké je pak vystavovat, jsou na to třeba speciální rámy a musí se to dát pod sklo, spousta potíží. Proto jsem větší papíry ani nikdy nevystavoval.