Reportáže

35 větví (Z fotografického archívu Víta Soukupa)

Na rozsáhlý archiv malíře a filmaře Víta Soukupa (1971 – 2007) narazil nakladatel Ivan Mečl při návštěvě umělcovy chalupy v jihočeské vesničce Dolní Pláně. 

Zde Soukup vytvořil část svého malířského díla a sem také v blíže neurčené době převezl fascikly písemností a obrazových dokumentací. Mečl vzal materiály do Prahy a v současné době je třídí se záměrem zveřejnit je.

Instalace ve Fotograf Gallery je prvním pokusem o prezentaci konkrétního zlomku těchto materiálů. V souladu se zaměřením galerie představuje dochované fotografické předlohy k Soukupovým obrazům z první poloviny 90. let minulého století. Právě tehdy Soukup začal ve svých malbách vycházet z novinových a časopiseckých reprodukcí. Těmto zdrojům zůstal věrný až do předčasné smrti v roce 2007.
V první polovině 90. let ho fotografie z novin a časopisů podněcovaly k pitoreskním obrazovým sériím. Už tehdy ho ovšem zajímal potenciál „extrémní syntézy banality a vznešenosti“ a „extrémní kontrastní hyperharmonie“, jak svá východiska pojmenoval o dekádu později ve své disertační práci. Dokladem Soukupovy vytrvalosti v tomto úsilí ale může být už dochovaný projekt s Jakubem Dolejšem ke společnému monumentálnímu obrazu s námětem z války v Bosně a Hercegovině. Vznikl v roce 1993 a velmi pravděpodobně (!) s ním souvisí i složka s výstřižky, které se staly jádrem výstavy ve Fotograf Gallery.
Výstava vykresluje Soukupovu mimořádnou schopnost řezu masmediálním brakem. Stává se ale rovněž exkurzem do fotožurnalistiky první poloviny 90. let.

umělciVít Soukup
kurátorJiří Ptáček
místofotograf gallery
tagy
účinkujícíJiří Ptáček
kameraJan Vidlička
zvukJan Vidlička
střihJan Vidlička
interviewJan Vidlička
kategorieReportáže
publikováno16. 2. 2014
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
35 větví (Z fotografického archívu Víta Soukupa)
Výstavní projekt si klade za cíl obnovit zájem o sochařské médium, otevřít národnostní otázky bývalé Jugoslávie ve vazbě na střední Evropu. Sochařské dílo Ivana Meštroviće vznikající a umístěné nejen napříč Evropou slouží jako případová studie umělecké praxe, kterou nedefinuje pouze lokální zakotvení, ale i přeshraniční témata, společenská poptávka a klima.
Město a divočina se zabývá tématem divočiny v rámci městského prostředí: kde ji najít, jaké nástroje využít k její tvorbě a jak ji zachovat. Martin Schmitz uvádí, že divočina může být neplánovaný, spontánní a překvapivý prvek městské krajiny. Přežití městského parku se zaměřuje na zelené veřejné prostory a jejich transformaci v důsledku pandemie covid-19. Hlavními tématy jsou udržitelnost historických tradic a zvyklostí v parcích, a zabývá se také hledáním divočiny ve městě.