Reportáže

Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan

České země, ale především Praha, poutaly mezinárodní kulturní pozornost již od 90. let 19. století, například vzrůstajícím množstvím veřejných sochařských zakázek, stejně jako internacionálním a otevřeným kulturním prostředím. Zcela zásadní vliv na toto prostředí měl francouzský sochař Auguste Rodin. V zemích střední Evropy se po přelomu století objevila silná generace sochařů, kteří se s Rodinovým vlivem vypořádávali osobitým a inspirativním způsobem. Výstavní projekt si klade rovněž za cíl obnovit zájem o sochařské médium, otevřít národnostní otázky bývalé Jugoslávie ve vazbě na střední Evropu. Sochařské dílo Ivana Meštroviće vznikající a umístěné nejen napříč Evropou slouží jako případová studie umělecké praxe, kterou nedefinuje pouze lokální zakotvení, ale i přeshraniční témata, společenská poptávka a klima. Sledujeme minulá a současná centra, minulé a současné impulzy a determinanty. Výstava bude pojata jako mapa Evropy, v rámci níž Meštrović vystavoval a tvořil (Praha, Vídeň, Paříž, Cannes, Londýn, Ženeva, Bern, Řím, Benátky, Záhřeb, Bělehrad, Split, Cavtat, Dubrovník, Knin, Bukurešť, Krakov, Varšava). Kromě Evropy pracoval Meštrović i ve Spojených státech amerických (v New Yorku, Buffalu, Detroitu, Rochesteru, Chicagu, St. Louis, Bostonu a Clevelandu). U jednotlivých děl jsou většinou kromě datace uvedena právě i místa vzniku. Výstava si neklade za cíl sledovat u vystavených exponátů pouze kritérium umělecké kvality, ale bude se snažit přiblížit také praktické otázky fungování umělecké scény.

přístupnost(cc) cz en
umělciIvan Meštrović
kurátorSandra Baborovská, Barbara Vujanović
místoGHMP – Městská knihovna
tagy
účinkujícíOndřej Vojtěchovský, Sandra Baborovská
kameraIvan Svoboda
zvukIvan Svoboda
střihIvan Svoboda
interviewIvan Svoboda
kategorieReportáže
publikováno16. 12. 2022
délka0:06:09
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Ivan Meštrović (1883–1962) Sochař a světoobčan
Továrna na Střekově přes sto let ovlivňuje strukturu města i kvalitu života jeho obyvatel. V době průmyslového rozvoje Johann Schicht a jeho potomci vybudovali ve městě občanskou vybavenost – polikliniku, lázně, jesle, knihovnu a pro své pracovníky i obytné domy. Po zestátnění podniku výroba pokračovala a nadále zaměstnávala velké množství nově usazeného obyvatelstva. I národní podnik Setuza spolčoval své zaměstnance a umožňoval jim realizovat „nadstavbu“, a to především při akcích Revolučního odborového hnutí, pod které spadala organizace oslav Mezinárodního dne žen, mikulášských nadílek nebo dětských táborů.