Výchozím záměrem výstavy Alotrium není dokumentace, ale rozšíření performance art: osvětlení jejích východisek, manifestů a motivací. Cílem kurátorů bylo prostřednictvím výstavy zpřístupnit to, co bychom mohli nazvat teorií praxe. Existují festivaly, performance art se vyučuje na vysokých uměleckých školách, v posledních letech se rozmáhá zvýšený zájem o reflexi její historické dokumentace. Co ovšem chybí, je objasnění kontextu, pohyb v rozšířeném poli významů, hledání souvislostí směrem k antropologii, etnografii, performance studies. Výstavu lze dělit do dvou významových okruhů. První glosuje osobní přístupy vystavujících umělců. Reflektuje důvody a manifesty, ve kterých osvětlují svou práci a poodhaluje tak svět za závěsy, utajené a jinak nečitelné motivace. Druhý okruh se zabývá performance ve vztahu k uměleckému vzdělávání a jako základní charakteristikou komunikace. Výstava je již třetí prezentací dlouhodobého projektu Expanded Performance, který se zabývá performance art v rozšířeném kontextu uměleckých a mimo uměleckých významů.
