Reportáže

ANTÉNY RUCE: PROTOKOLY Z MIMO-SMYSLOVÉ ESTETIKY

Prezentace probíhajícího výzkumu dějin československé psychotroniky, jejích institucionálních i ideologických souvislostí, stejně jako jejích potenciálních přesahů do současného umění a hledání možností mimosmyslové estetiky a porozumění si beze slov.
Výstava představuje výzkum zaměřený na psychotroniku v socialistickém Československu, a to ve vztahu k tehdejším hmotným i duchovním podmínkám. Termín psychotronika se v místním prostředí uplatňoval od konce 60. let, kdy obecně označoval „teorii distancovaných interakcí mezi subjekty a mezi subjekty a objekty“, a odkazoval k fenoménům jako telepatie, telekineze a telegnose. Výstava naznačuje
historické souvislosti psychotroniky, zejména s důrazem na její institucionalizaci v 70. a 80. letech, a zároveň využívá dílčí poznatky psychotroniků ve vlastní expoziční strategii, která se tak otevírá i mimosmyslovému vnímání.

umělciMatěj Pavlík, Jan Kolský, Peter Sit, Vojtěch Märc
kurátorMatěj Pavlík, Jan Kolský, Peter Sit, Vojtěch Märc
místoAteliér Josefa Sudka
tagy
účinkujícíMatěj Pavlík, Jan Kolský, Peter Sit, Vojtěch Märc
kameraJiří Žák
zvukJiří Žák
střihJiří Žák
interviewJiří Žák
překladDeana Kolenčíková
kategorieReportáže
publikováno13. 11. 2017
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
ANTÉNY RUCE: PROTOKOLY Z MIMO-SMYSLOVÉ ESTETIKY
S odstupem viděno je toto místo dobově příznačné, po mnoho let bylo symbolem těch, kteří dobrovolně ukončili svůj život (viz např. jeho role v generačním filmu Šeptej, 1996). Bez přímého odkazu na tuto skutečnost, která se ale nicméně vynořuje v podtextu celé práce, vrhala Markéta Vaňková z mostu sáčky s akrylovými barvami na obří plátno (600 x 800 cm), umístěné v Nuselském údolí. Za pomoci asistentů tento proces snímala několika kamerami. Vznikla tak monumentální abstraktní malba i dokument z celé akce.