Reportáže

Avian Omen

Ptačí znamení ~ Potíže ve vzduchu

V říši, kde je pravda to, co si lidé myslí, že je pravda, Vėja našla umírající sovu. Zatímco Vėja svou péčí přivedla ptáčici zpět k životu, naučily jedna druhou navzájem své jazyky. Dokázaly spolu komunikovat, i když obě věděly, že část toho, co si řeknou, bude vždy ztracena/nesdělena/nepochopena. 

Sova Vėji řekla několik věcí*: 

Ptáci se skládají z příběhů.

Žádný pták nikdy neumře, i kdyby umřel.

Všichni ptáci, kteří kdy žili, mají společnou paměť.

Ptáci naučili lidi, jak ze skalnatých hor stavět svá města. 

Od lidí se ptáci naučili: 

- myšlenku jmen;

- představu „budoucnosti“: jakési nové země hojnosti, která přijde nahradit tu starou; 

- představu času, který se vynořuje z prostoru;

- představu posmrtného života, kterou si přizpůsobili k obrazu svému jako zemi, kam létají mrtví ptáci. Mnoho ptáků do této země odletělo a vrátilo se z ní;

- trik s představou, že svět by mohl být jiný, než je, a proto si přát, aby byl. Přálx bychom si, aby nikdy nepřišlx přes hory, přes řeku, přálx bychom si, aby vůbec nepřišlx.

Když se sově vrátilo zdraví a mohla odletět, dala sova Vėji místo rozbitého oka nové. Oko zevnitř zářilo.

~~~

*Jedná se spíše o interpretaci než o přímé podání ptačí řeči. Pokud byla ptačí řeč nahrazena

lidskou, významově i účinkem odlišnou, je to proto, že jiná možnost neexistovala.

umělciDenisa Langrová
kurátorRuta Putramentaité
místoGalerie Jelení
tagy
účinkujícíDenisa Langrová, Ruta Putramentaité
kameraVeronika Švecová
zvukVeronika Švecová
střihVeronika Švecová
interviewVeronika Švecová
kategorieReportáže
publikováno31. 5. 2024
délka0:06:15
jazykČesky
embedlink icon
arrow down
související
Avian Omen
Videa Jespera Alvaera v kompilaci z let 1999-2004 se skládají v soudržný celek, v němž se sledují podobné motivy nebo témata. Jsou to krátké snímky každodenní reality, které autor buď konstruuje nebo jen jednoduše zaznamenává. Spojuje je naladění na oko kamery, hra, v níž pouhý výřez objektivem tvoří novou autonomní událost.
Zatímco kdysi v dětském pokojíčku trval pocit nepatřičnosti jen okamžik – stačilo překonat spánkovou paralýzu, posadit se, rozsvítit lampu a několika pohyby přimět přehrávač k poslušnosti.
Ptáci, tyto křehké bytosti, nás fascinují svým pohybem a tajemným životem. Díky své schopnosti létat na dlouhé vzdálenosti a skrývat se ve výškách vedou utajený dvojí život na různých kontinentech. Zájem o tyto bytosti však může být ambivalentní, osciluje mezi důvěrou a podezřívavostí, všednodenností a tajemstvím, nekonečnou svobodou a domestikací. V těchto polohách se objevuje i v řadě uměleckých děl.