Reportáže

Běla Kolářová

Výstava představila v rámci cyklu Minigalerie soubor osmi prací Běly Kolářové (1923–2010) z majetku Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Díla vznikla v šedesátých letech, v nejsilnějším tvůrčím období autorky. Při jejich vzniku využila řadu experimentálních a originálních technik, které sama vynalezla. Vedle specificky pojatých fotografií, majících jedinečné postavení nejen v rámci českého, ale i světového umění, vytvářela koláže a asambláže. Autoři výstavy díla Kolářové interpretovali v širších souvislostech dobového umění. Výstava vznikla v rámci semináře Výstava jako médium moderního umění, vedeného Tomáše Winterem na Katedře dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

umělciBěla Kolářová
kurátorTomáš Winter, Alena Beránková
místoSeveročeská galerie výtvarného umění
tagy
účinkujícíTomáš Winter, Alena Beránková
kameraKateřina Žák Konvalinová, Janek Rous
zvukKateřina Žák Konvalinová
střihJiří Žák
interviewJiří Žák, Kateřina Žák Konvalinová
kategorieReportáže
publikováno30. 4. 2021
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Běla Kolářová
Jak konkrétně probíhá výběr a hodnocení umělkyň a umělců v rámci uměleckých ocenění a popřípadě také hodnocení a oceňování na půdě vysokých uměleckých škol, v rámci výstavních a dalších projektů? Jakou má tento výběr a hodnocení relevanci či „objektivitu“? To jsou dlouhodobě diskutované otázky, které zaznívají snad ještě intenzivněji v posledních letech, kdy se v Česku i v zahraničí dynamicky proměňuje klima okolo tradičních modelů udílení uměleckých cen a obecně se stále častěji diskutují otázky forem a etiky spolupráce, péče, podpory, udržitelnosti ad.
Škála výstupů z tohoto výzkumu sahá od projektů ve veřejném prostoru a architektonických staveb po sochy a menší díla. V rámci této nevymezené oblasti vyvinula dvojice metodu, která tematizuje napětí mezi funkcí (architektura) a autonomií (obraz) stále přesvědčivějším způsobem a která se soustředí na základní otázku: Ve kterém bodě se každodenní zážitek z prostoru stává estetickým zážitkem?
Počátek jara, kdy se příroda probouzí a vzduchem se nese omamná vůně květin, je i časem nových nadějí a inspirace. Rozkvétající tulipány, narcisy, hyacinty a klívie probouzejí smysly a ve spojení se současným výtvarným uměním vytvářejí jedinečný zážitek – to je výstava