Audio-vizuální umění

KRABICOVANIE

  

umělciPavla Sceranková
místo_Neurčené město
tagy
kameraPavla Sceranková
zvukPavla Sceranková
střihPavla Sceranková
kategorieAudio-vizuální umění
publikováno13. 10. 2008
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
KRABICOVANIE
„Instalování výstav bude svěřováno umělcům. Vidím to jako druhou kolej vedle toho, že umělci učí."
Jiří Příhoda se v průběhu 90. let, kdy rovněž výrazně experimentoval s videoprojekcemi, zapsal především jako autor, který se jako první v českém prostředí začal vyjadřovat skrze sochařsko-architektonickou proměnu výstavního prostoru.
Objekty představují kovové konstrukce rozmanitých tvarů vypletené přízemi, které autorky ručně odbarvovaly různými druhy čaje. 
Využívají přitom způsoby tkaní nebo drhání, což jsou mimochodem techniky, jež má většina z nás v povědomí především jako polozapomenuté řemeslné praktiky. Toto jejich zaměření odpovídá zvýšenému zájmu současných umělkyň a umělců o materiály a technologie jako je textil, keramika nebo sklo, jež byly dlouho stranou zájmu. Julia a Barbora se každopádně zabývají textilem bez zjevné retro nostalgie, k níž by mohla svádět.
Frankovo základní jednotkou a pevným bodem je „tělo“, série figurativních sochařských realizací, kolem nichž se rozpíná architektura bývalého kláštera, potažmo města, do nějž jsou recipročně vloženy samostatné zvukové instalace. Stává se tak mentálním, imaginativním i smyslovým středobodem svébytného universa.