Reportáže

Byrokratická křeč

“Dne 10. listopadu, v Den zaměstnanců orgánů pro vnitřní záležitosti, v 13:00 proběhla umělecká akce s názvem Fixace. Obnažený člověk seděl na Rudém náměstí a díval se na své genitálie přibité ke kremelské dlažbě.
Tuto akci lze vnímat jako metaforu apatie, politické lhostejnosti a fatalismu současné ruské společnosti.
Možnosti jednat nezbavuje společnost zvůle úředníků, ale fixace na vlastní porážky a ztráty, která nás čím dál pevněji přitlouká ke kremelské dlažbě. Z lidí se tak stává armáda apatických soch, které trpělivě čekají na svůj úděl.
Státní moc dnes přetváří celou zemi na jeden velký vězeňský tábor, nepokrytě okrádá občany a finanční toky využívá k posílení policejního aparátu a dalších silových složek. Společnost zapomíná na výhodu své početní převahy a tuto svévoli dopouští, čímž urychluje vítězství policejního státu.”

Výpověď Petra Pavlenského v souvislosti s jeho akcí 10. 11. 2013 na Rudém náměstí od 13:00 hod. do 14:30 hod.

Petr Pavlenskijje ruský performer, konceptuální umělec a politický aktivista. Jeho nejznámější performancí je Fixace (2013), kdy si na chodník moskevského Rudého náměstí přibil genitálie, aby tak demonstroval proti proměně Ruska v policejní stát. V listopadu 2015 zapálil vchodové dveře do sídla ruské Federální bezpečnostní služby FSB. Za tento čin byl v moskevském vězení do června 2016. Karlín Studios projekt je jeho první výstava po osvobození.

umělciPetr Pavlensky
místoKarlin Studios
tagy
účinkujícíMichal Novotný
kameraGiulio Zannol
zvukGiulio Zannol
střihGiulio Zannol
interviewGiulio Zannol
kategorieReportáže
publikováno22. 8. 2016
jazykČesky / English
embedlink icon
arrow down
související
Byrokratická křeč
Madeleine Bernstorff studovala anglistiku a filozofii. Je filmovou kurátorkou a teoretičkou, spisovatelkou a pedagožkou, filmařkou pracující se Super-8 materiálem.

Série rozhovorů s názvem Berlin: We Should Talk si vytyčila za cíl zprostředkovat vybrané osobnosti spjaté s berlínskou uměleckou scénou. Jedná se o vizuální umělkyně, kurátorky, teoretiky, filmaře, pedagogy.
Milana Mikuláštíka lze těžko definovat pouze jako kurátora. Vyprofiloval se do velké míry především jako svébytný autor, člen dua MINA (společně s Janem Nálevkou) a skupiny Guma Guar, kterou v roce 2003 spoluzakládal. Spolupráce s touto skupinou, ale také vlastní práce – často kritická a vyjadřující se k politickým strukturám globalizovaného světa – pak vedly k podobně zaměřené kurátorské činnosti.
V přednášce bych se chtěla věnovat problematice práce umělkyně z pohledu feministické umělecké tvorby a diskutovat o tom, jak se feministické umělkyně již od konce 70. let zabývaly problematikou flexibilní a prekérní práce. Tzn. problémy, které jsou dnes také tak důležité pro práci umělce. Z pohledu těchto umělkyň otevřelo zkoumání práce novou dimenzi, jak chápat a reflektovat práci umělkyně a její emancipaci.